Odměřená dáma, která chtěla navzdory všemu pomáhat – Alice Masaryková

Lány – Přísná, mravná, až puritánská žena, často zmítaná náladami a depresemi. Alice Masaryková, dcera prvního československého prezidenta, ale byla hlavně osvětová a humanitární pracovnice. Mezi její největší zásluhy patřilo založení Československého červeného kříže – organizace, která po drobných změnách pomáhá potřebným dodnes. Masaryková se narodila před 135 lety a její výročí si připomínají středočeské Lány, kde je také pochována.

135 let od narození Alice Masarykové (zdroj: ČT24)

Prvorozená dcera Tomáše Garrigua Masaryka, zvaná otcem Elis či Aličenko, se narodila 3. května 1879. Po ročním studiu medicíny studovala dále filozofii, sociologii a historii na univerzitách v Praze, Berlíně, Lipsku a též na univerzitě v Chicagu. Stala se z ní popularizátorka sociologie, propagátorka emancipace žen a abstinentního hnutí. Za 1. světové války se podílela na uschování písemných materiálů T. G. Masaryka, za což byla v říjnu 1915 zatčena a až do července 1916 vězněna ve Vídni.

V roce 1919 spoluzaložila v Čechách Červený kříž a do roku 1938 byla jeho předsedkyní. Po smrti své matky Charlotty definitivně převzala povinnosti první dámy státu. Koncem března 1939 odjela do Švýcarska a posléze do USA, kde se zapojila do zahraničního odboje.

Po 2. světové válce se vrátila do Prahy a znovu pracovala v Červeném kříži. Tragická smrt bratra Jana ji rozrušila. V prosinci 1948 odjela za sestrou Olgou do Ženevy a poté do Ameriky. V roce 1950 vydala vzpomínkovou knihu Dětství a mládí. Majetek v Československu jí byl po emigraci zabaven. Její urna byla v roce 1994 z iniciativy Českého červeného kříže převezena do vlasti a uložena do rodinného hrobu v Lánech.

Již v 60. letech 19. století začaly v celé Evropě vznikat národní organizace Červeného kříže, mezi prvními byl takový sbor založen i v českých zemích – v září 1868 Vlastenecký pomocný spolek pro Království české, jenž byl ale součástí Rakouské společnosti ČK. Československý červený kříž (ČSČK) vznikl až v roce 1919 a jeho první předsedkyní byla Alice Masaryková.

Hlavním cílem těchto organizací bylo tehdy pomáhat lidem, kteří trpěli v dobách válek. Dnes se ale členové organizací červeného kříže či půlměsíce věnují i řadě dalších humanitárních činností, jejichž adresáty jsou nejen lidé stižení ozbrojeným konfliktem či přírodní katastrofou, ale i senioři, bezdomovci, osamělé matky, zdravotně oslabené děti či invalidé.

Z iniciativy předsedy Amerického červeného kříže, jenž vznikl v roce 1881, Henryho Davisona se národní společnosti červeného kříže v roce 1919 sdružily v Lize (dnes Mezinárodní federace) společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC). Tehdy už existovaly či se rodily organizace červeného kříže či půlměsíce i mimo Evropu, například v Turecku, Bolívii, Japonsku, Kanadě, Číně, Austrálii či Indii.

Proslov Masarykové na kurzu diplomovaných sester
Zdroj: ČT24/ČTK
Vydáno pod