Praha - Ministr obrany Martin Stropnický slavnostně předal 35 bojovníkům proti komunistickému režimu osvědčení za odbojovou činnost. S oceněním je spojeno odškodné ve výši 100 tisíc korun. Většina odbojářů na něj ale stále čeká. Ministerstvo ke konci dubna eviduje přes čtyři tisíce žádostí. Celkem už český stát uznal zásluhy více než 500 odvážných z let 1948 až 1989; 64 z nich získalo statut válečného veterána.
Na ocenění za 3. odboj čekají tisíce lidí, dnes se dočkalo 35 z nich
Bohumil Robeš působil na začátku 50. let v odbojové skupině „SODAN“. Spolu s dalšími skauty zde ve svých třiadvaceti letech fungoval jako spojka pro ostatní odpůrce režimu. „Měli jsme za úkol shromažďovat jména funkcionářů KSČ, kteří terorizovali obyvatele,“ vzpomíná na svou činnost dnes čtyřiaosmdesátiletý Robeš.
Komunisté ho za to původně poslali za mříže na pět let, kvůli své nezdolnosti však z vězení vyšel až po třinácti letech. „Jeho činnost je unikátní tím, co dělal po svém zatčení. Naprosto odmítl spolupracovat jakýmkoliv způsobem, odmítl se bavit vůbec s příslušníky bezpečnostních složek, urážel státní činitele komunistického režimu,“ vysvětluje důvod udělení státního ocenění Pavel Kruger z ministerstva obrany.
Za účasti kardinála Dominika Duky či exministra obrany Alexandra Vondry osvědčení za aktivní odbojovou činnost osobně převzala i Eva Matoušková. V roce 1949 v rámci protikomunistické skupiny „Skřel“ zajišťovala úkryt osobám ohroženým komunistickým režimem. „Kdyby na to znova přišlo, znova bych vytáhla do boje,“ svěřila se Matoušková. Dnes ji za to šéf resortu Martin Stropnický udělil plaketu.
Podle Stropnického je důležité zejména mladým připomínat osudy lidí, kteří za komunistického režimu často riskovali i své životy a třeba ukrývali pronásledované státní mocí. „Když dneska klikají na internetu, že se jim (ruský) prezident (Vladimir) Putin zdá demokratický, tak je dobré vědět, jaké to tady bylo v 50. letech a jaké to bylo v 70. a 80. letech, kdy už nešlo o život, ale šlo o kariéry, o možnost studovat a jakési životní pohodlí,“ prohlásil Stropnický po ceremoniálu.
Více než sto odbojářů se už ocenění nedočká
Z dnešních 35 odbojářů musela část lidí čekat na ocenění až tři roky. Více než sto podaných žádostí přitom skončilo v koši. Tito lidé totiž zemřeli dřív, než ministerstvo jejich žádost vyřídilo. V tomto případě jejich pozůstalí manželé či nejbližší příbuzní od státu za odbojovou činnost obdrží jen poloviční částku.
Pro Bohumila Robeše přišlo ocenění včas. Mnozí z jeho kamarádů se ani nedožili svobody. „Skuteční hrdinové zemřeli a já je viděl zmírat,“ poznamenal protikomunistický odbojář.
Za necelé tři roky platnosti zákona o účastnících odboje a odporu proti komunismu, který umožnil morálně i finančně ocenit bojovníky proti totalitnímu režimu v Československu, o uznání účasti v třetím odboji požádalo přes 4 000 lidí. V 515 případech etická komise odsvědčení schválila, více než 800 žádostí naopak zamítla a přes 200 jich zastavila. Zatím tak rozhodla ve zhruba 1 500 případech.
Stropnický po nástupu do funkce do čela této komise jmenoval vojenského historika Eduarda Stehlíka, jemuž se podle ministra podařilo množství vyřízených žádostí téměř zdvojnásobit. „Ani to nebylo nasazením více lidí, ale změnou přístupu,“ uvedl Stropnický, podle něhož dřívější práce komise „vykazovala známky nevůle“. Dokumenty se podle něj často zbytečně vracely z úřadu na úřad a mnoho žadatelů se výsledku vůbec nedožilo. „To se mi zdálo, že bylo potřeba odstranit jako neduh,“ dodal Stropnický.
„Máme zde spisy, které mají 1 300 stránek, ale máme také spisy, které mají 40 tisíc stran. Člověk musí veškeré materiály prozkoumat a až poté vynést stanovisko,“ vysvětlil složitost řešených případů ředitel odboru válečných veteránů Eduard Stehlík. Dřívejší liknavost je podle něj neomluvitelná. „Velice těžko nesu každý případ, kdy někdo ze žadatelů zemře, aniž by se dočkal ocenění,“ dodal vojenský historik.
Rychlejšímu zpracovávání žádostí má pomoci nová organizace posuzovatelských týmů na ministerstvu obrany. Místo šesti fungují tři přehlednější. V každém je po čtyřech historicích, dvou právnících a dvou administrativních silách. Měli by dokázat zdánlivě nemožné - v co nejkratší době zpracovat zbývajících čtyři tisíce žádostí.