Praha – Karel IV. proslul jako významný středověký středoevropský politik, mocný šlechtic a panovník a dnes představuje symbol největšího rozmachu české moci. Před devíti lety získal v anketě České televize titul Největší Čech a nyní začínají přípravy na 700. výročí jeho narození. Pozdější král Karel opustil lůno královny Elišky 14. května 1316. Během dvou let chtějí organizátoři připravit akce, které panovníka, jenž byl již na svém pohřbu poprvé označen za Otce vlasti, představí z mnoha pohledů – jako českého a evropského státníka, myslitele, cestovatele, zakladatele univerzit a měst i zbožného panovníka. Organizátoři oslav zatím spustili internetový portál, který se má stát jejich ústředím. Fyzickým ústředním bodem potom bude výstava v Domě U Kamenného zvonu na jaře a v létě 2016.
Karel IV. 700letý: Oslavy mají být „nejlepší“, přitom levné
Z českých králů patřil Karel IV. k těm, kteří ovládali největší území – byť rozhodně nebyl nejmocnější. Na to si mohou dělat nárok spíše někteří absolutističtí Habsburkové. Avšak na rozdíl od Ferdinanda I. či Karla VI. je Karel IV. považován za „našeho“ – sice měl podobně „ředěný“ přemyslovský původ jako pozdější vládci, ale na rozdíl od nich se považoval za českého šlechtice a sídlem své moci učinil Prahu, ze které se po vzniku Nového Města stalo třetí největší město Evropy. Jako takový je dodnes uznáván a přetrvává v povědomí jako největší z českých králů.
Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) letos inicioval přípravu oslav 700 let od narození prince Václava, který později přijal jméno Karel a číslo IV používal jako čtvrtý římský král toho jména. Na přípravné setkání pozval premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), svůj protějšek z Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka (ČSSD), arcibiskupa pražského Dominika Duku, rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimu či předsedu Akademie věd Jiřího Drahoše. „Oslavy 700. výročí Karlova narození musí být koncipovány tak, aby je současná Evropa zaznamenala. Nejsme jistě jediní, kdo si chce narození Karla IV. připomenout. Tím důstojnější charakter by naše oslavy měly mít. Měly by být prostě nejlepší,“ představil Milan Štěch rozsah plánovaných oslav. Na druhé straně mají být „nejlepší“ oslavy levné. „Nebudou to velká čísla. Budeme chtít udělat důstojné oslavy za co nejméně peněz,“ řekl Štěch Českému rozhlasu.
Bohuslav Sobotka:
„Je šťastným nápadem začít přípravu na to důležité výročí včas, v dostatečném časovém předstihu, abychom se mohli připravit a koordinovat všechny důležité iniciativy.“
Vzpomínka na 700 let od narození prvního muže, který byl současně králem českých zemí a Svaté říše římské, by podle Štěcha měla připomenout plný rozsah jeho života a mít tím pádem celoevropský rozměr. „Karel IV. byl osobností evropského formátu. České země miloval, tady byl základ jeho říše, odtud pocházel rod jeho matky, ale přivlastňovat si Karla jen pro sebe nemůžeme – my ani kdokoli jiný. Myslel evropsky, jednal evropsky a měl také evropskou odpovědnost a evropský význam,“ poznamenal předseda Senátu. Předseda sdružení Otec vlasti, které přípravy oslav koordinuje, Ondřej Chrást dodal, že jubilejní akce mají představit Karla IV. „jako stavitele, jako mecenáše, jako diplomata. Cíle výročí jsou zapojit co největší počet spolků, veřejných institucí i individuí.“
Do oslav se zapojí i Česká televize, která je spolu s Českým rozhlasem hlavním mediálním partnerem. „Budeme chtít výročí pojmout programově jak z hlediska dokumentárních filmů, tak z hlediska zpravodajství. Dokonce přemýšlíme i o natočení dramatického filmu,“ přiblížil generální ředitel ČT Petr Dvořák.
Přípravy budou směřovat ke 14. květnu 2016 – okamžiku, kdy uplyne 700 let od narození dědice české koruny. Pozdější Karel IV. vděčil za své úspěchy svým výjimečným státnickým a diplomatickým schopnostem, ale i dědictví svých předků – spojil linie Přemyslovců a Lucemburků, kteří se počátkem 14. století stali významnými hybateli evropské politiky. Na rozdíl od otce Jana, který svoji evropskou politiku financoval i zastavováním českého královského majetku, však považoval české země za svůj domov a Prahu za sídelní město. Spolu s otcem prosadil povýšení pražského biskupství na arcibiskupství a položil základní kámen nové katedrály. Sám potom nechal postavit Nové Město pražské a založil v Praze univerzitu. Současný rektor univerzity Tomáš Zima připomněl, že právě ona je spolu s arcibiskupstvím jedinou institucí, jejíž vznik král Karel inicioval, která dodnes existuje. „Ale to, co kolem sebe dennodenně vidíme, je trvalá hodnota,“ doplnil Ondřej Chrást.
Českým zemím vládl Karel od smrti svého otce v anglicko-francouzské bitvě u Kresčaku, téhož roku se stal římským králem. V roce 1355 potom získal i prestižní císařský titul. Karel IV. zažil i řadu neúspěchů, nepodařilo se mu na generálním sněmu prosadit český zákoník, v evropském kontextu se mu v závěru života nepodařilo zabránit papežskému schizmatu. Karel IV. zemřel 29. listopadu 1378 a krátce poté se Evropa propadla do sporů a nakonec i náboženských válek, které semlely jak Karlovy syny Václava a Zikmunda, tak podstatnou část jeho někdejší říše.