Sobotka: Terezín je vykřičníkem, kam až civilizovaný svět může zajít

Terezín - „Terezín je vykřičníkem, který upozorňuje na to, kam až mohou zajít jinak civilizované evropské společnosti.“ Ve svém projevu na tryzně v Terezíně to zdůraznil premiér Bohuslav Sobotka. Varoval také před těmi, kteří staví populismus nad demokracii a dodržování lidských práv. V Terezíně dnes kromě premiéra za neutuchajícího deště promluvili i další významné politické a náboženské osobnosti.

Sobotka zdůraznil, že máme povinnost připomínat si civilizační selhání, které přinesl německý nacismus. „Stejně tak je důležité stavět se proti všem dnešním projevům rasismu, nenávisti, antisemitismu nebo xenofobie,“ připomněl premiér. Dodal zároveň, že nesmíme opakovat chyby, které vedly ke vzniku totalitních režimů a ničivých národnostních a sociálních konfliktů. „Jednou z těch chyb byla pasivita, podceňování a přehlížení nedemokratických a rasistických tendencí. Někdy k tomu máme bohužel sklon také dnes,“ podotkl.

  • Bohuslav Sobotka: „Terezín je vykřičníkem, který upozorňuje na to, kam až mohou zajít jinak civilizované a vzdělané evropské společnosti, když snahu o soudržnost a mezinárodní spolupráci vymění za nacionální bujení, za územní agresi a nenávist, či dokonce průmyslové vyvražďování.“

Premiér také konstatoval, že máme obrovské štěstí, že můžeme žít v době, v níž evropská integrace umožnila vytěsnit běsy, které ve dvacátém století vyvolávaly krvavé konflikty mezi evropskými národy. „Pevně věřím, že tak jako my budou moc i naše děti díky Evropské unii prožívat své životy v míru a ve svobodě,“ dodal.

Předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička připomněl nedávnou návštěvu německého prezidenta Joachima Gaucka v bývalém židovském ghettu v Terezíně. „Vážíme si gesta, které prezident Gauck učinil. Dokázal připomenout temné stránky historie svého národa, což svědčí o jeho vysokém morálním kreditu,“ řekl v proslovu Vodička. Postoj německé hlavy státu označil za vstřícné gesto do budoucnosti. Minulost je podle něho třeba nechat historikům, „protože ji už nedokážeme změnit“.

V Terezíně dnes zazněla i křesťanská modlitba, přednesená proboštem svatoštěpánské kapituly v Litoměřicích Jiřím Hladíkem, a židovská modlitba, kterou interpretoval vrchní zemský a pražský rabín Karol Sidon. Program zakončila árie z Verdiho opery Nabucco v podání pěveckého sboru z Děčína.

Bohuslav Sobotka na Terezínské tryzně
Zdroj: Hájek Ondřej/ČTK

Terezínská tryzna se koná od roku 1947

Každou třetí květnovou neděli si Terezín připomíná památku obětí nacismu. Poprvé to bylo už v roce 1947. Takzvané konečné řešení židovské otázky měl zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich v plánu už krátce po svém jmenování. Na podzim roku 1941 rozhodl o deportaci tisíců Židů z protektorátu do ghett v Lodži a Minsku. Přestupní – a nejvhodnější – stanicí pro tyto deportace se stalo město Terezín.

Během druhé světové války prošlo terezínskými zdmi přibližně 155 000 lidí. Většina z nich se zde ocitla jen proto, že byli Židé. Další za odbojovou činnost. Přežil z nich jen každý pátý. Někteří zemřeli přímo v Terezíně, jiní ve vyhlazovacích táborech, kam byli transportováni.

V ghettu byli v průběhu čtyř let internováni lidé sedmi národností: Češi, Němci, Rakušané, Nizozemci, Dánové a na konci války Maďaři a Slováci. Vyhlazovacím táborem se Terezín sice nestal – katastrofální hygienické podmínky, stísněné ubikace a hlad ale nepřežily tisíce lidí. Sovětské jednotky Terezín osvobodily 8. května.

Vydáno pod