Praha - Imunologie by se měla soustředit na to, jak přimět imunitní systém ke spolupráci při léčbě nádorů - za jednu z priorit oboru to podle svého názoru považuje hvězda oboru profesorka Blanka Říhová, která zavítala do Hyde Parku Civilizace. Mikroby jsou všude okolo nás a určují náš imunitní systém, zaměření na jejich výzkum by v budoucnu mohlo nést své plody.
Imunoterapie - jak přimět imunitní systém, aby spolupracoval při léčbě nádorů
Vztah mezi rakovinou a imunitním systémem
Imunitní systém průběžně hlídá organismus, aby v něm nevznikaly potenciálně nebezpečné buňky. Pokud je zaregistruje, zlikviduje je. Může se ale stát, že souběhem různých faktorů na chvíli ztratí pozornost. Například v důsledku nemoci nebo zranění přestane imunitní systém potenciální nádor na chvíli kontrolovat a vrátí se k němu až po čase. Mezitím se ale nádor nekontrolovaně rozrostl a s každým dnem se zvětšuje. Imunitní systém má svou omezenou kapacitu a z nádoru vždy odejme pouze jeho část. „Řekněme, že nádor má 100 procent a imunitní systém mu dokáže každý den odejmout 90 procent, ale těch 10 mu tam stále zůstává,“ přiblížila profesorka Říhová. Imunologové mají podle ní za to, že určité selhání imunitního systému stojí u zrodu každého nádorového onemocnění.
Imunologové by se v současnosti měli zaměřit na imunoterapii, může jít o klíčový směr při léčbě nádorů v budoucnosti, soudí Blanka Říhová: „Tedy zaměřit se na to, jak přimět imunitní systém, aby spolupracoval při léčbě nádorů.“ Rovněž vyzdvihla význam dobře zmapovaného mikrobiálního prostředí střeva, které je považováno za zdroj celé řady signálů, které mohou chránit nebo pomoci při léčbě některých nemocí.
Imunoložka Blanka Říhová: „V posledních 15 až 20 letech se imunologové s pokorou vracejí k mikrobům, protože mikroby jsou všude kolem nás a určují náš osud i vývoj naší imunity. I tady bych viděla možný vývoj imunologie.“
Se základně vyvinutým imunitním systémem se člověk už narodí. Ještě během půl roku pak dozrává. Profesorka Říhová považuje za užitečné imunitní systém během života trénovat. Nejde podle ní pouze o otužování. „Ničemu bych se nevyhýbala. Pokud je třeba někdo přehnaně čistotný, všechno pořád myje, zamezuje tím tomu, aby imunitní systém dostával nějaké signály,“ uvedla. Doporučuje „rozumnou expozici přiměřené špíny“.
V souvislosti s touto otázkou zmínila obor gnotobiologie, která sleduje vývoj imunitního systému i ve zcela bezmikrobním prostředí. Pokusná zvířata žijí ve speciálních izolátorech a vše, s čím přicházejí do styku, musí nejprve projít sterilizací. Základní otázka se ptá, zda se imunitní systém vyvíjí sám pouze do určité fáze a pak ke svému rozvoji potřebuje vnější podněty z prostředí v podobě mikrobů. „Odpověď je nikoli, on se vyvíjí i bez vnějších podnětů, ale ne tak dobře,“ přibližuje imunoložka. Za jeden z hlavních přínosů oboru vidí zaměření na střevní mikroflóru.
GALERIE
videogallery_444703
Imunoterapie je staronová metoda boje s nádory. Snaží se přimět imunitní systém, aby si poradil se zhoubnými buňkami sám. První boom zažila na přelomu 60. a 70. let minulého století. Jenže výsledky neodpovídaly očekáváním a na imunoterapii se na čas zapomnělo. Díky novým poznatkům z oblasti imunologie a molekulární biologie teď zažívá renesanci. S úspěchem léčí třeba metastázující melanom.
Pozornost imunologů se také čím dál častěji obrací na střevo. Žije v něm desetkrát více mikrobů než buněk v celém těle. Obsahuje téměř 1,5 kilogramu bakterií, z nichž ale známe jen 30 procent. Jedinečné složení střevní mikroflóry u každého člověka přitom ovlivňuje vznik a průběh nemocí, sklony k obezitě, a dokonce i chování. Odborníci začínají uvažovat o možnostech bezpečné stimulace mikroflóry, aby změnila budoucí reaktivitu imunitního systému.
Podceňovaný aspekt nádorového onemocnění - psychika
Blanka Říhová považuje dobrou náladu za jeden ze základních stavebních kamenů dobrého zdraví. Neopomněla v Hyde Parku Civilizace zmínit stres jako možný faktor při vzniku řady nemocí včetně nádorového. Psychika ale ovlivňuje i samotný průběh nemoci jako takové. Lékaři se věnují veskrze tělesné léčbě lidí, kteří onemocněli rakovinou. Víceméně se už nezabývají pro léčbu zásadním aspektem – psychikou pacienta. Přímou péči psychologa zajišťuje pro pacienty jen 8 z 19 odborných pracovišť po celé republice.
„Člověk často trpí bolestí a úzkostí, řeší problémy týkající se rodiny, neví, jak diagnózu sdělit, nebo jak zacházet s fázemi léčby… Často se vyčleňuje ze sociálního okolí. S tím je potřeba něco dělat,“ zdůraznila pro Českou televizi onkopsycholožka z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Laura Janáčková. Považuje za důležité pracovat se strachem pacientů i třeba s tématem lidské konečnosti.
V první fázi je podle ní nutné člověku, který si vyslechl diagnózu, zajistit správné informace. Lékaři na to mnohdy nemají dostatek času. Onkopsycholožka Laura Janáčková klade důraz na individuální přístup: „Z navázání vztahu může vyplývat celá řada dalších metod a určuje vzájemnou spolupráci.“ Protože psychologická péče o pacienta nepatří k obvyklému postupu, lidé by se neměli bát, že se třeba zbláznili, když je lékař posílá k psychologovi. „Naopak jde o podporu…, která slouží nejen ke zlepšení života, ale i ke zlepšení zdravotního stavu,“ dodala.
Onkopsycholožka Laura Janáčková: V ČR je onkopsychologů tristně málo (zdroj: ČT24)