Volby do EP jsou nepotřebné - tento názor sdílí na 50 procent voličů

Praha - Volby do Evropského parlamentu v Česku skončily. Volební místnosti se uzavřely ve 14:00. Volební účast, která se v minulých letech pohybovala kolem 28 procent oprávněných voličů, bude nejspíš rekordně nízká. „S velikou pravděpodobností této hodnoty nedosáhneme. Identifikace českých voličů s Evropským parlamentem, potažmo s celou Evropskou unií, klesá,“ potvrdil ve speciálním vysílání k eurovolbám sociolog Jaromír Volek. Názor prezidenta Václava Klause, že volby jsou neautentické a nepotřebné, sdílí téměř 50 procent českých voličů.

Eurovolby skončily, jaké byly (zdroj: ČT24)

Klausův názor „zbytečnost a neautentičnost“ není ojedinělý
O Klausově názoru více zde

Nízká účast voličů, podle předběžných odhadů 15 procent, bude ta nejpodstatnější zpráva, kterou letošní volba přinese. „Pohled českých voličů na naše členství v EU se bude jevit jako marginálnější. Z našeho šetření vyplývá, že téměř 50 procent potenciálních voličů říká, že volby do EU jsou zbytečné,“ doplnil Jaromír Volek ze sociologické společnosti Focus, která výzkum provedla. Průzkum proběhl mezi 19. a 23. květnem na reprezentativním vzorku 1 211 respondentů.

Názory Čechů na volby do EP

  • Jsou zbytečné, nic nezmění – 48 %
  • Je to příležitost něco změnit – 43 %
  • Je to zásadní příležitost něco změnit – 9 %

Negativní postoj vůči instituci EU jako celku zaujímají především levicoví voliči, voliči starší a méně vzdělaní. Pro tyto obyvatele je přínos členství fakticky minimální a nic nepřinesl. Mladší a vysokoškolsky vzdělaní lidé zastávají názor, že volby do EP jsou příležitostí něco změnit.

Jak se promítlo členství v EU do vašeho života

  • Velmi pozitivně – 5 %
  • Spíše pozitivně – 24 %
  • Spíše negativně – 15 %
  • Velmi negativně – 4 %
  • Vůbec se nepromítlo – 49 %
  • Neví, neumí posoudit – 3 %

Slabá volební účast - volič EU nevěří a ani nerozumí

Neznalost českého národa jako jeden z důvodů nízké účasti voleb připouští také politolog Univerzity Palackého v Olomouci Tomáš Lebeda. Češi se podle něj čím dál méně identifikují s Evropskou unií právě proto, že o jejím fungování a o ústřední myšlence evropské integrity příliš netuší. Média a politici sice veřejnost denně masírují informacemi z Bruselu, většinou se ale jedná o kontroverzní, negativní nebo žabomyší věci, protože ty pozitivní nikoho nezajímají, tvrdí Lebeda. Kvůli drobným problémům pak průměrný český občan na EU zanevře a k volbám nepřijde. Nevolí, protože jí nevěří, protože jí nerozumí a cyklus se opakuje.

Největší vinu na tom prý mají média a politici, díry jsou ale i ve vzdělávacím systému. Problém s nevědomostí o Evropské unii mají totiž také mladí lidé. „Je na čem pracovat a to se týká i demokratického povědomí v naší republice,“ vzkazuje Lebeda vzdělávacím institucím.

Více o významu médií čtěte v tomto článku: Nezájem o eurovolby? Přispívají k němu i média

Deeuropeizace ne europeizace

„Voliči v zásadě reprodukují to, co dostávají z médií. Mnohdy to však nevychází z jejich zkušenosti. Kdybychom se zeptali voličů, co se za deset let členství ČR v EU podařilo, pravděpodobně by toho příliš neřekli,“ doplnil Volek s tím, že i proto mezi společností převládá odtažitý názor k EU.

Politoložka Vladimíra Dvořáková označila velmi nízkou volební účast za "obrovské zklamání". Problém vidí v médiích i u politiků. Bez členství v unii by přitom byla Česká republika v dnešním globalizovaném světě mnohem zranitelnější.

Volby na více dní a zveřejnění až úplně na konec

Evropská unie rozmístila volby do několika dní, čímž vyšla vstříc zvykům jednotlivých států, míní Lebeda. „Je to lepší varianta, než kdyby byly volby násilně sjednoceny na jeden den,“ říká politolog. Svoji logiku má prý i nezveřejňování výsledků voleb. Nedojde tak k ovlivnění těch, kteří volí až později.

Volební dny v jednotlivých státech EU
Zdroj: ČT24

Podle informací ČTK od volebních komisařů přišla hlasovat necelá pětina voličů. K minulým eurovolbám v ČR přitom přišlo přes 28 procent voličů. Přesná čísla i výsledky hlasování budou zveřejněny až v neděli po 23:00, až skončí hlasování také ve zbývajících zemích EU. V Česku se zavřely volební místnosti ve 14:00.

Výsledky byly sečteny za čtyři hodiny

Výsledky letošních voleb do Evropského parlamentu v Česku byly spočteny za zhruba čtyři hodiny po ukončení hlasování. V 16:00, tedy za dvě hodiny po uzavření volebních místností, dostal ČSÚ výsledky z více než 90 procent okrsků.

Větší účast ve velkých městech

Nad celorepublikovým průměrem byla volební účast pouze v Praze, podle odhadů volebních komisařů se pohybovala kolem 24 procent. Také v ostatních regionech přišlo více voličů ve městech. Jinak se však rozdíly objevovaly - například mezi Libereckým krajem (20 %) a Olomouckým krajem (zhruba 10 %).

Největší šanci mají sněmovní strany

Předvolební průzkumy dávaly největší šanci na úspěch sněmovním stranám. Volby podle nich mělo vyhrát vládní hnutí ANO před ČSSD, KSČM, TOP 09 a ODS, přičemž europoslance měly získat také buď KDU-ČSL, nebo Úsvit přímé demokracie. Z dalších stran by mohly podle průzkumů bodovat Strana zelených, Česká pirátská strana a Strana svobodných občanů.

CVVM: Týden před evropskými volbami dominují ANO a ČSSD

Odhad MfD: Eurovolby vyhrála TOP 09

TOP 09 - 18 procent
ČSSD  - 17 procent
ANO - 15,5 procent
KSČM - 11 procent
KDU-ČSL - 9,5 procenta
ODS - 9,5 procenta
Strana svobodných občanů - 4,5 procenta
Strana zelených - 4,5 procenta
Česká pirátská strana - 3,5 procenta
Úsvit - 2 procenta

Zdroj: iDNES.cz (MfD podle serveru při předpovědi volebních výsledků vychází ze 14 průzkumů ve 14 krajích.)

Výsledky hlasování, na rozdíl od praxe při minulých eurovolbách, začnou volební komisaři zjišťovat ještě dnes a odešlou je Českému statistickému úřadu. Ten je ale bude moci zpřístupnit na volebním webu až v neděli hodinu před půlnocí, kdy skončí hlasování v Itálii. Výsledky voleb v pondělí projedná Státní volební komise. Oficiální podobu získají v úterý zveřejněním ve Sbírce zákonů.