Brno - Ochránkyně práv Anna Šabatová je dnes přesně sto dnů ve funkci. Podle analýzy, kterou si nechala zpracovat, je ale působení ve funkci ombudsmana trochu donquijotským úkolem. Tři roky v průměru trvá, než se připomínky jejího úřadu dočkají vyslyšení od politiků. Některé návrhy pak nejsou zohledněny nikdy. Podle Šabatové za tím stojí časté změny ve vedení ministerstev, jehož pracovníci pak nemají přehled o předchozí agendě.
Šabatová: Doporučení ombudsmana jsou vyslyšena za tři roky
„Doufám, že se mi daří být důsledná. V zásadě si myslím, že vyvíjím o něco větší aktivitu než mí předchůdci,“ ohodnotila svých „sto dnů hájení“ ochránkyně práv Anna Šabatová, která do funkce nastoupila v polovině února. Vystřídala tak Pavla Varvařovského, jenž na post rezignoval v prosinci loňského roku.
Při nástupu do funkce se bývalá mluvčí Charty 77 zavázala, že si nechá zpracovat analýzu úspěšnosti práce ombudsmana. „Zhruba polovina doporučení byla v průběhu času vyslyšena, ale trvá to. Nejčastěji jsou to tři roky. Jsou ale i doporučení, která se svého naplnění dočkala až po šesti nebo sedmi letech,“ zhodnotila boj s politickými větrnými mlýny Šabatová.
Rozhovor s ombudsmankou Annou Šabatovou (zdroj: ČT24)
„Dělali jsme analýzu našich připomínek, které se snaží, aby zákon nebyl přijat v nějaké negativní formě. Je to ale neviditelná činnost, protože lidé se ani nedozvědí, že jsme to připomínkovali a podařilo se nám právní podobu změnit. Aktuálně třeba kriticky připomínkujeme zákon o hmotné nouzi nebo novelu školského zákona,“ připomněla méně nápadné výsledky kanceláře ombudsmana Šabatová.
Snahu došlápnout si na politiky vidí ochránkyně práv coby důslednost. „Pravdou je, že jsem musela některé odpovědi urgovat. Ne na každém ministerstvu to mají zařízené tak, aby se vše stihlo včas. Nastoupila totiž úplně nová garnitura ministrů, kteří si přivedli své lidi a ti pak nemohli najít to, co jsme jim poslali,“ posteskla si 62letá držitelka ceny OSN za ochranu lidských práv.
„Jde nám třeba o to, aby se autistické děti mohly vzdělávat v hlavním proudu jen s pomocí asistentů. Jde o začlenění do běžných škol,“ naznačila své aktuální cíle v oblasti školství ombudsmanka. Právě novela školského zákona je jedním z dokumentů, který její úřad aktuálně kritizuje.
Kromě školství nebo sociálních otázek se Anna Šabatová věnuje také otázce práv vězňů. „Domnívám se, že to, že se vězni nemohou každý den osprchovat, neodpovídá podmínkám 21. století ani mezinárodním standardům. V tuzemské vyhlášce je pouze jednou týdně,“ uzavřela ombudsmanka.
Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová se věnuje také problémům diskriminace. Přestože stížností v této oblasti přibývá, kancelář veřejného ochránce práv na ni nemá kapacity. "Ono by stačilo, kdyby se postupně začala vytvářet judikatura, která by zpřesňovala velmi obecné formulace, které jsou v antidiskriminačním zákoně," naznačila možné řešení Šabatová.