60stránková obžaloba Nečasové a vojenských zpravodajců je u soudu

Praha - Zhruba šedesátistránková obžaloba manželky expremiéra Petra Nečase (ODS) Jany Nečasové (Nagyové), týkající se vojenské rozvědky, dorazila z olomouckého vrchního zastupitelství na Obvodní soud pro Prahu 1. Ten se také celou věcí bude nyní zabývat. Obžalobě čelí i bývalí šéfové rozvědky Ondrej Páleník a Milan Kovanda a jejich podřízený, zpravodajec Jan Pohůnek. Za zneužití pravomoci všem hrozí až tříleté vězení. Obžaloba přišla rok po zatčení Nagyové, 12. června 2013 provedl Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) zásah na řadě míst, včetně Úřadu vlády ČR.

„Mohu potvrdit, že dnešního dne státní zástupce… ve společném řízení trestní věci proti obviněné Janě Nagyové a spol. podal v části, která se týká Vojenského zpravodajství a která byla vyloučena ze společného řízení, obžalobu u Obvodního soudu pro Prahu 1,“ řekl olomoucký vrchní žalobce Ivo Ištvan pro ČT. Spis má přes tři tisíce stran, přiblížil Ištvan, samotná obžaloba pak vychází asi na 60 stran.

„To, že byla podána obžaloba, není nic zvláštního. My jsme to očekávali už od prosince loňského roku, kdy jsme se seznamovali se spisem. Tedy: čekali jsme to, ale čekali jsme to dřív,“ prohlásil advokát Nagyové Eduard Bruna. Podání se dle jeho mínění pozdrželo kvůli tomu, že rozvětvená kauza byla původně vedena pod jedinou spisovou značkou. Text obžaloby zatím od soudu neobdržel. Odhaduje, že se k němu dostane nejdříve v příštím týdnu. Obžalobu zatím neobdržel ani Pohůnkův právník Michal Hráský. Dokud si ji neprojde, nechce její podání nijak komentovat.

„V dohledné době by měly skončit i další části trestního řízení,“ uvedl  vrchní státní zástupce Ivo Ištván s tím, že naopak pokud jde o případ exposlanců, není ještě rozhodnuto, zda tato část vyšetřování bude pokračovat.

Zpravodajci měli hlídat Radku Nečasovou

Podle policistů vyvíjela Nečasová, tehdy ještě Nagyová, na expremiéra nátlak, aby se rozvedl. V listopadu 2012 proto měla zosnovat a usměrňovat nezákonné sledování jeho bývalé manželky Radky. Představitelům Vojenského zpravodajství údajně opatřila její fotografii i adresu. Na sledování se prý bez vědomí ministra obrany domluvila s generály Páleníkem a Kovandou a s plukovníkem Pohůnkem. Loni v březnu pak údajně nechala sledovat také svého řidiče Jiřího Pertla a jeho přítelkyni a správkyni Hrzánského paláce Alenu Hegrovou. Motivem byla podle policistů snaha zabránit spekulacím novinářů o jejím vztahu s Nečasem.

Právě Hegrová i Pertl policii řekli, že to byla Jana Nagyová, kdo sledování inicioval. „Řekla mi, že nechává sledovat paní Nečasovou, aby zjistila, zda má nějakého milence, aby toto mohla sdělit premiérovi,“ uvedla Hegrová na policejním výslechu loni v červenci. Nagyová ale případ nikdy veřejně nekomentovala.

Pohůnek: Jsem asi jediný důstojník stíhaný za uposlechnutí rozkazu

Podle obviněných zpravodajců ale v případě Radky Nečasové nešlo o sledování, ale o obranu proti sledování, tudíž povolení ministra nebylo třeba. Svůj postup hájí tím, že měli za úkol zjistit, zda Nečasovu tehdejší manželku nesleduje někdo jiný. V té době prý disponovali indiciemi, že premiérově rodině hrozí nebezpečí. Reakci Kovandy na celou kauzu najdete zde. Páleník trvá na tom, že žádný nezákonný pokyn nevydal. Jeho vyjádření si můžete přečíst zde.

Kovanda navíc čelí obvinění, že na pokyn Nagyové dal sledovat i dvojici jejích podřízených prostřednictvím soukromé agentury, které za to z peněz rozvědky zaplatil přes 130 tisíc korun. Rozšířené obvinění má kvůli soukromé agentuře i Pohůnek. Když totiž dostal úkol sledovat manželku expremiéra, řekl, že to není úkol pro vojenskou tajnou službu, ale že prý by to měla dělat soukromá agentura. „Jediné, co bylo potom z mé strany, je, že jsem řekl: Ano, znám člověka, který by možná byl schopen to udělat. To je všechno, žádná další moje role v tom nebyla,“ popsal Pohůnek, který kauzu už dříve okomentoval slovy, že je asi jediný důstojník stíhaný za uposlechnutí rozkazu.

Kriminalisté se k případu dostali na základě prověřování podezření na údajnou zločineckou skupinu složenou z podnikatelů a lobbistů, která se prý dopouštěla korupce při veřejných zakázkách a praní špinavých peněz. 12. června 2013 pak odstartoval Útvar pro odhalování organizovaného zločinu spolu s Útvarem rychlého nasazení rozsáhlý zásah ve Strakově akademii, královéhradeckém sídle Lesů ČR i kancelářích a domech pražských lobbistů Iva Rittiga a Romana Janouška. Sedm lidí skončilo ve vazbě. Nagyová byla následně obviněna i v případu údajného uplácení tří exposlanců ODS. Kauza vedla k pádu celé vlády a k předčasným volbám.