Praha - Historici varují před možným uzavřením archivů státní bezpečnosti. Nejvyšší soud napadl zákon, který umožňuje neomezeně bádat v historii nacistické i komunistické totality a obrátil se na Ústavní instanci. Kvůli ochraně citlivých osobních údajů by se tak v budoucnu mohly staré materiály vydávat jen se souhlasem těch, o kterých pojednávají. Rozhodování Ústavního soudu může trvat několik měsíců i rok, v současné době shromažďuje podklady a potřebovat bude taky podklady parlamentu a vlády.
Do archivu STB jen s povolením udavače, zvažuje Ústavní soud
Archivy STB čítají 18 kilometrů svazků a miliony papírů. Jména agentů i důvěrníků zatím může odhalit každý. „Můžeme například zjistit, kdo byl a nebyl členem KSČ, a nahlédnout do archiválií, které pochází ze všech soudů z totalitní doby nacismu i komunismu,“ řekl ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa.
Na popud muže, který si stěžoval, že se na veřejnost dostaly jeho údaje ze svazku STB to teď může být jinak. Všechny soudy jeho žaloby zamítly. Nejvyšší soud se ale za jeho stížnost postavil. „Dal návrh, aby Ústavní soud posoudil, zdá právo na informace a veřejný zájem má přednost před získáváním citlivých osobních údajů,“ potvrdil mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knöttig.
GALERIE
videogallery_448779
Pokud se Ústavní soud postaví na stranu citlivých údajů, bude muset osoba, které se spis týká se zpřístupněním svazku souhlasit, stejně jako další lidé, o kterých se tam píše. „Agent státní bezpečnosti nebude souhlasit, abychom mohli nahlédnout do kádrového spisu, stejně jako kolaborant s nacistickou okupační správou. Domnívám se, že stát, pakliže by skutečně stáhl tuto část zákona, se vědomě dopouští ochrany nacistických a komunistických zločinců,“ komentoval tuto možnost Kroupa.
Archivy ztratí svůj smysl, varují historici
„Znamenalo by to pouze to, že se badatelská práce zdrží o pár dní nebo týdnů,“ hájí se Nejvyšší soud. Archiváři to ale vidí jinak, pokud by navíc souhlas nesehnali, museli by začerňovat a historikům by unikly souvislosti. „V té extrémní podobě by to znamenalo zastavení některých výzkumů, což by bylo dost na škodu,“ varoval historik Tomáš Vilímek z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd. „Znamenalo by to naprostou paralyzaci archivu, který by nebyl schopen tu situace nijak zvládnout,“ dodala ředitelka Archivu bezpečnostních. „Kdyby se všechny archivy podrobily ochraně osobních údajů, tak by naše práce nebyla možná,“ potvrdil také historik Oldřich Tůma.
Právě s pomocí archivů přitom třeba Vlasta Třešňák vystopoval agenta, který ho trýznil při výsleších a dostal ho k soudu. Na veřejnost se díky nim taky dostaly informace o údajné spolupráci Aloise Grebeníčka nebo šéfa současných komunistů Vojtěcha Filipa.