Rok od kauzy Nagyová: Sokol se pustil do Ištvana, práci prý nezvládá

Praha – Je tomu rok, co policie rozjela svým rozsahem dosud nebývalou akci v nejvyšších politických kruzích, která nakonec vedla i k pádu Nečasovy vlády. Dodnes ale nemá jednoznačný výsledek. Podle Tomáše Sokola, advokáta bývalého šéfa Vojenského zpravodajství Ondreje Páleníka, byla celá razie provedena se zbytečnou razancí a policejním nasazením, zejména pokud jde o případ údajného uplácení tří exposlanců ODS. Domnívá se zároveň, že vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištvan svou práci nezvládá.

„Celkově si myslím, že ta koncepce, zejména pokud jde o tři poslance, byla hodně neuvážená,“ podotkl Sokol s odkazem na stíhání tří občanských demokratů, kteří čelili podezření, že přijali úplatek v podobě křesel ve státních firmách. Sokol zároveň pochybuje i nad způsobem realizace celé akce - policie tehdy naráz zasahovala na řadě míst republiky včetně Strakovy akademie. „Bývalo by stačilo doručení takzvané obálky s pruhem, kde by bylo usnesení o zahájení trestního stíhání,“ konstatuje eso české advokacie.

Ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta ale považuje použitý postup za správný. „Já si jednoznačně stojím za tím, jakým způsobem jsme ten zásah dělali (…) Do současné doby nemám důvod říkat, že to mělo být jinak,“ zdůraznil. Zatím podle něj není možné říkat jakékoliv závěry, protože materiál zajištěný při razii se stále ještě vyhodnocuje.

Sokol přitom jde ve svých výhradách ještě dál - a tvrdí, že olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan, jenž případ dozoruje, svou práci nezvládá. „Rozeběhlo se to do několika kauz, které spolu prakticky nesouvisí. Razie byla signalizována jako zásah proti mafiím, čímž ve skutečnosti nebyla,“ tvrdí Sokol. Celý případ, označovaný často jako „aféra Nagygate“, bývá dělen do tří větví: případ rebelů z ODS, případ pražské chobotnice a případ údajného úkolování vojenské rozvědky.

Na posledním zmíněném má Sokol vlastní zájem; zastupuje totiž někdejšího šéfa Vojenského zpravodajství Ondreje Páleníka. A podle svých slov má problém i s popisem skutku, z nějž je jeho klient vinen; údajně měl na přání Jany Nagyové, nyní Nečasové, umožnit sledování tehdejší manželky předsedy vlády Radky Nečasové. To ale s klientelismem, o kterém mluví žalobci, nemá podle Sokola nic společného.

Fakt, že státní zástupce z konglomerátu několika kauz vyňal k samostatnému řízení případ Vojenského zpravodajství, advokáti obžalovaných včetně Sokola napadli stížností. „Já jsem se dověděl, že kauza mého klienta (…) je spojena s trestním řízením pana doktora Grygárka. Ve sdělení obvinění mému klientovi jsou zmíněny další osoby, ale o panu Grygárkovi tam není ani slovo,“ dodal Sokol. Stížnost advokátů ale soud zamítl.

Státní žalobce Ivo Ištvan si postavil hlavu a obvinil bývalé poslance ODS Tluchoře, Šnajdra a Fuksu z korupce a přijímání úplatků. Nejvyšší soud nakonec stíhání zamítl.
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Kapacity advokacie založily Unii obhájců. Pojítko? Nagygate

Právě Sokol se také v pondělí stal prezidentem Unie obhájců České republiky; tvoří ji spolu s dalšími šesti mediálně známými advokáty. Unie má podle zakladatelů dohlížet nad zákonností a dodržováním základních práv a svobod garantovaných ústavním pořádkem České republiky. Většina zakládajících členů zastupuje právě aktéry kauzy kolem Jany Nagyové. Sami právníci ale zdůrazňují, že jim v žádném případě nejde o lobbing v konkrétních kauzách, které zastupují.

„Všichni se setkáváme s případy, kdy některé orgány činné v trestním řízení postupují způsobem, který můžeme označit na hraně zákona, někdy mírně za jeho hranou. Z těchto dílčích excesů se mi zdá, že se stal trend,“ uvedl advokát Marka Šnajdra Lukáš Trojan. Případ tří exposlanců je toho podle něj důkazem.

„Na počátku žalobci nevyhodnotili, že je zapotřebí podat žádost o jejich vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení. Výsledek byl ten, že tři občané této republiky byli měsíc nezákonně ve vazbě,“ poznamenal. O vyjmutí Šnajdra, Fuksy a Tluchoře z dosahu policistů a žalobců totiž nakonec rozhodl Nejvyšší soud - argumentoval tím, že všechny tři politiky kryje imunita.

Trojice větví v kauze Nagyová je podle zakladatelů unie dokladem sílící trestní represe, která stíhané trvale poznamená, ačkoli jsou nakonec svých obvinění třeba zproštěni. „Jestliže v oblasti trestního práva současně sílí u orgánů činných v trestním řízení netolerance k chybám druhých a shovívavost k chybám vlastním, je třeba se ozvat,“ uvedl v pondělí prezident unie Sokol. Obdobně přitom už před necelým rokem hovořil i sám Nečas; Česko podle něj zažívá transformaci v prokurátorskou republiku (čtěte víc).

Rebelové z ODS
Zdroj: Jakub Dospiva/ČTK

Intimní odposlechy jsou k ničemu, shodují se obhájci

Citlivým bodem celé kauzy a zároveň možným problémem pro obhajobu pak jsou zveřejněné odposlechy. Podle advokáta Jany Nečasové Eduarda Bruna je jejich uveřejnění dehonestující a zcela nevhodné. „Co se týče trestněprávní roviny, tak velký význam nemají,“ poznamenal. Podobný názor má i Sokol. „Zveřejňování intimních odposlechů je lidsky ponižující a k ničemu nepomůže prostě proto, že tam se nesoudí,“ prohlásil. „Nesoudí se ve sdělovacích prostředcích, nesoudí se na ulici, nesoudí se u piva, soudí se u soudu. V daném případě tyto rozhovory pro trestní řízení jako důkazy stejně nesvědčí.“

Bruna se navíc domnívá, že Nečasové nenáleží pozice hlavní obviněné, Právu včera řekl, že tuto pozici nemá a nikdy neměla. „Trvám na tom, že moje klientka není tou ústřední a hlavní postavou toho, co čtu mezi řádky a dokonce i ve spisu. (…) Na moji klientku mi to důkazně neukazuje, že by měla být hlavní pachatelkou či svorníkem všech větví, které tam probíhají,“ konstatoval.

Obhajoba obou bývalých ředitelů vojenské tajné služby Ondreje Páleníka i Milana Kovandy spočívá na tom, že Jana Nečasová je neúkolovala, ale byla prostředníkem. „Já si myslím, že to nebylo úkolování, ale žádost směrem k těmto představitelům obranného zpravodajství a že ta věc byla vyhodnocena tak, že by tu opravdu hrozilo určité riziko, které bylo třeba prověřit,“ domnívá se Bruna. Prověření podle něj pak ukázalo, že informace o možném riziku byla mylná.

Co se loni v červnu stalo?

Kriminalisté se k případu dostali na základě prověřování podezření na údajnou zločineckou skupinu složenou z podnikatelů a lobbistů, která se prý dopouštěla korupce při veřejných zakázkách a praní špinavých peněz. 12. června 2013 pak odstartoval Útvar pro odhalování organizovaného zločinu spolu s Útvarem rychlého nasazení rozsáhlý zásah ve Strakově akademii, královéhradeckém sídle Lesů ČR i kancelářích a domech pražských lobbistů Ivo Rittiga a Romana Janouška. Sedm lidí skončilo ve vazbě. Nečasová byla následně obviněna i v případu údajného uplácení tří exposlanců ODS. Kauza vedla k pádu celé vlády a k předčasným volbám.

Vydáno pod