Skauting a totalita se nesnesou, a proto ho svět potřebuje

• lub

15. 6. 201415. 6. 2014, 08:00|Zdroj: ČT24

Skautské ekologické středisko Kaprálův mlýn

Zdroj: ČT Brno/Iveta Zieglová

Praha - Nejhorší dědictví totality v Česku je, že lidé na minulý režim vzpomínají v dobrém. Alespoň to tvrdí místostarosta Junáka Jiří Navrátil. Ví, o čem mluví; s totalitou se jako skaut totiž utkal dvakrát. Nacistům se mu podařilo utéct, komunistům už ne. Oba režimy skauty nejen pronásledovaly, ale také i třikrát zakázaly: Jednou nacisté a dvakrát komunisté. Že to skauting nebude mít s totalitními režimy jednoduché, prorokoval již v roce 1938 jeho český zakladatel Benjamín Svojsík: „Skauting vylučuje totalitu - totalita vylučuje skauting.“

Česká obdoba skautingu Junák tak neměla za sto let své existence zrovna na růžích ustláno. Řada skautů se zapojila do protinacistického odboje a spousta z nich za to zaplatila životem. Podobně se skauti nelíbili ani komunistům, někteří se dokonce stali obětmi politických procesů. A mezi nimi i Jiří Navrátil - sice přežil, ale ve vězeních a lágrech strávil jedenáct let. 

Dnes devadesátiletý Navrátil je skautem od poloviny třicátých let. V době nacistického zákazu skautingu byl členem Foglarovy pražské Dvojky, která i v protektorátu pokračovala v činnosti. V roce 1943 dokonce založil nový oddíl, pozdější Vodní dvojku. V červnu 1944 byl s dalšími pražskými skauty zatčen gestapem a poslán na nucené práce. Díky dovednostem, které získal ve skautingu, se mu podařilo brzy uniknout a v roce 1945 se tak mohl zúčastnit Pražského povstání. Jedna totalita vystřídala druhou a roku 1949 byl odsouzen na dvacet let za protikomunistickou činnost. 

Jiří Navrátil: Svět skauting potřebuje

„Skauting se v posledních letech hodně vyvíjí. Často mám pocit, že už není to, co býval, ale pak si uvědomím, že je to dobře. Vždyť ani doba naštěstí už není, co bývala, a skauting musí zůstat aktuální. Myšlenky a hodnoty mu zůstávají, i když se program obnovuje tak, aby bavil dnešní děvčata a kluky. Skauting šíří mezi mladými lidmi celého světa mravní a všelidské hodnoty a svět proto skauting potřebuje.“

Oslavy 100. výročí vzniku skautingu v českých zemích proběhly již v roce 2012, spolek Junák - český skaut byl založen na valné hromadě o dva roky později - 15. června 1914. A o pět let později si zvolili lilii s hlavou psa na štítě jako svůj znak. 

Za otce českého skautingu je považován profesor tělocviku Antonín Benjamin Svojsík, který založil první skautský oddíl. Svojsík ve skautingu sloučil dvě hnutí: Skauting založený v roce 1907 anglickým generálem, sirem Robertem Badenem-Powellem, a americký woodcraft, neboli zálesácký způsob života, jaký praktikoval a propagoval Ernest Thompson Seton. Vydal knihu Základy junáctví, uspořádal první skautský tábor nedaleko hradu Lipnice a je autorem českého způsobu stanování: V roce 1913 předvedl stany na dřevěných podsadách. 

Období první republiky bylo zlatou érou českého skautingu. Oddíly Junáka prošla řada známých osobností, například prezident Edvard Beneš, básník Jiří Wolker, lékař Josef Charvát, cestovatel František Elstner nebo příslušník zahraničního odboje Jan Kubiš. 

Skautské hnutí je nyní největší mezinárodní organizací pro děti a mládež, existuje ve 216 zemích a teritoriích světa a má přes 40 milionů členů. Smyslem skautingu je tělesný i duševní harmonický rozvoj člověka a jeho proaktivní působení ve světě, využívá vztahu mládeže k přírodě, smysl pro romantiku, sport a hry.