Praha – Obvodní soud pro Prahu 1 zastavil podle informací České televize stíhání plukovníka Jana Pohůnka obviněného v kauze údajného zneužití Vojenského zpravodajství. Zásadně se změnilo i postavení dalších obžalovaných – někdejších šéfů Vojenského zpravodajství Páleníka a Kovandy. Soud rozhodl, že je nepotrestá a jejich domnělé prohřešky předá k dořešení ministerstvu obrany, úřad ale s jakýmikoliv kroky počká až na pravomocné rozhodnutí. Poslední obžalovaná v případu Jana Nečasová, dříve Nagyová, dostala po předběžném projednání obžaloby roční podmínku a zákaz působit ve státní správě (čtěte více). Žalobci podají proti rozhodnutí soudu stížnost, proto o kauzách zpravodajců rozhodne Městský soud v Praze. Podle žalobce Pavla Komára nejsou závěry obvodního soudu u všech obviněných příliš adekvátní. Reakci vrchního žalobce Ivo Ištvana si můžete přečíst zde.
Soud zastavil stíhání Pohůnka, nepotrestal ani generály. Kauza pokračuje
Pohůnek čelil obžalobě pro zneužití pravomoci úřední osoby a pro přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku. S ním a s generály Páleníkem a Kovandou se měla Jana Nečasová (dříve Nagyová) domluvit na sledování tehdejší manželky premiéra Radky Nečasové.
Skutky, které Pohůnkovi státní zástupci dávali za vinu, ale podle soudu nejsou trestným činem vzhledem k absenci subjektivní stránky. Jeho advokát Michal Hráský nevyloučil, že bývalý zpravodajec bude žádat odškodné. „Celá kauza ho zasáhla velmi citelně. Přišel o zaměstnání, nemohl žádné najít a došlo k dost velké dehonestaci jeho osoby,“ řekl ČT.
Obhájce Páleníka Tomáš Sokol České televizi řekl, že tato varianta rozhodnutí soudu byla jedna z možných: „Určitě ale ne ta nejpravděpodobnější.“ Podle něj verdikt prvoinstančního soudu zas takové překvapení nepředstavuje. Sám Sokol počítal maximálně s kázeňským postihem, což ponechal soud na zvážení ministerstva obrany. „Takže pro mě to zas takové překvapení věru není,“ dodal Sokol v Událostech, komentářích.
Žalobci se zítra odvolají, v jednání obviněných vidí jasný úmysl
„U usnesení jednak o postoupení věci, jednak o zastavení trestního stíhání je přípustná stížnost, kterou lze podat ve lhůtě tří dnů. Předpokládáme, že opravné prostředky podáme hned zítřejšího dne,“ prohlásil Komár s doplněním, že v tu chvíli se kauza přesune k nadřízenému soudu, což je v tomto případě pražský městský soud.
Rozhodnutí jak v Pohůnkově případě, tak u Kovandy a Páleníka považuje Komár za velmi stručně odůvodněná. „Není z nich zcela znatelné, proč postrádá samosoudce obvodního soudu ve věci subjektivní stránku. Máme za to, že subjektivní stránka byla naplněna jednoznačně v úmyslu přímém… Jsme přesvědčeni, že je pro to dostatek důkazů,“ prohlásil k důvodům odvolání žalobce Komár.
Vrchní státní zástupce Ivo Ištvan dodal, že soud potvrdil v odůvodnění rozsudku, že se obvinění skutečně dopustili žalovaných činů. „Já jsem si prostudoval rozhodnutí ve vztahu k obžalovaným, u kterých bylo zastaveno trestní stíhání, a tam je uvedeno, že se dopustili porušení zákonných ustanovení, soud tam pouze neshledal subjektivní stránku. A my chceme odvolacímu soudu předvést všechny důkazy, které právě prokazují jejich úmysl, to znamená, že dobře věděli, co činí,“ prohlásil v Událostech ČT Ištvan. Žalobci mohou odvolacímu soudu předložit i nové důkazy.
Tomáš Sokol, obhájce Ondreje Páleníka: „Do datové schránky jsem dostal rozhodnutí soudu, který trestní věc pana generála Páleníka a pana generála Kovandy postoupil příslušnému orgánu ministertstva obrany jako možný kázeňský delikt.“
Ivo Ištvan, olomoucký vrchní žalobce: „My to nemáme skončeno. Je vydán trestní příkaz, jsou zde nepravomocná rozhodnutí soudu. Předpokládáme, že v hlavním líčení budou provedeny všechny důkazy a veřejnost zjistí, jak ty věci jsou. Před skončením máme druhou část, která se týká utajovaných skutečností.“
Stropnický: Počkáme až na pravomocné rozhodnutí
Podle verdiktu má ministerstvo obrany dořešit případy dvou zpravodajců. „Poradím se s právníky, zda nás toto prvoinstanční rozhodnutí k něčemu váže. Pokud ano, tak k tomu nějakým způsobem přikročíme, ale myslím si, že tomu tak nebude, protože věc ještě není uzavřena,“ prohlásil ministr obrany Martin Stropnický pro Českou televizi. Má za to, že rozhodnutí soudu jeho resort k ničemu neváže právě proto, že se státní zástupce odvolá a řízení tedy postoupí k druhé instanci.
Stropnický si příliš neumí představit, že by Jan Pohůnek dostal znovu práci u rozvědky. „Podléhá velice přísným regulím… Asi byste těžko hledali v této zemi člověka, který by tvrdil, že bylo všechno v úplném pořádku. To asi nebylo,“ prohlásil ministr. Jednoduše podle něj nelze zpochybnit, že přišel rozkaz od někoho, od koho neměl být přijat.
Soud dostal spis ke kauze Vojenského zpravodajství začátkem června. Zpravodajcům hrozilo za zneužití pravomoci až tříleté vězení. Podle policistů vyvíjela Nečasová na expremiéra Petra Nečase nátlak, aby se rozvedl. V listopadu 2012 proto měla zosnovat a usměrňovat nezákonné sledování jeho bývalé manželky Radky. Představitelům Vojenského zpravodajství údajně opatřila její fotografii i adresu. Na sledování se prý bez vědomí ministra obrany domluvila s generály Páleníkem a Kovandou a s Pohůnkem. Loni v březnu pak údajně nechala sledovat také svého řidiče Jiřího Pertla a jeho přítelkyni a správkyni Hrzánského paláce Alenu Hegrovou. Motivem byla podle policistů snaha zabránit spekulacím novinářů o jejím vztahu s Nečasem.
Pohůnek: Byl jsem asi jediný důstojník v armádě stíhaný za uposlechnutí rozkazu
Pohůnek od počátku vinu odmítal s tím, že jen plnil rozkazy. Pokyny prý dostával od Páleníka a potom Kovandy, a dál je předával podřízeným. „Byl mi vydán rozkaz a rozkaz jsem splnil. Byl jsem asi jediný důstojník v armádě, který je stíhán za uposlechnutí rozkazu,“ uvedl Pohůnek. (Více čtěte zde.)
Podle Kovandy s Páleníkem navíc v případě Radky Nečasové nešlo o sledování, ale o obranu proti sledování, tudíž povolení ministra nebylo třeba. Svůj postup hájí tím, že měli za úkol zjistit, zda Nečasovu tehdejší manželku nesleduje někdo jiný. V té době prý disponovali indiciemi, že premiérově rodině hrozí nebezpečí. Reakci Kovandy na celou kauzu najdete zde. Páleník od počátku trval na tom, že žádný nezákonný pokyn nevydal. Jeho vyjádření si můžete přečíst zde.
Stanjura: Budeme se ptát, proč byl tehdy zásah tak mohutný
Kriminalisté se k případu dostali na základě prověřování podezření na údajnou zločineckou skupinu složenou z podnikatelů a lobbistů, která se prý dopouštěla korupce při veřejných zakázkách a praní špinavých peněz. 12. června 2013 pak odstartoval Útvar pro odhalování organizovaného zločinu spolu s Útvarem rychlého nasazení rozsáhlý zásah ve Strakově akademii, královéhradeckém sídle Lesů ČR i kancelářích a domech pražských lobbistů Iva Rittiga a Romana Janouška. Sedm lidí skončilo ve vazbě. Nagyová byla následně obviněna i v případu údajného uplácení tří exposlanců ODS. Kauza vedla k pádu celé vlády a k předčasným volbám.
Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura v této souvislosti upozornil, že tehdy bylo vzato do vazby sedm lidí. Soud zatím uznal nepravomocně vinnou jen Janu Nečasovou. U šesti dalších bylo rozhodnuto, i když někde zatím také nepravomocně, že se nejedná o trestný čin nebo že nemohou být stíhaní: „Budeme se ptát, proč byl tehdy tak mohutný zásah, v ulicích Prahy bylo 400 policistů… S přibývajícím časem se otázky a pochybnosti spíše zvyšují, než že bychom znali odpovědi.“