Brusel/Praha – Evropská komise chce připomínkovat český zákon o státní službě. Vyplynulo to z jednání šéfa vládních legislativců Jiřího Dienstbiera s eurokomisařem pro zaměstnanost. Na zaslání svého komentáře má přitom Brusel jen týden, na mimořádné schůzi 15. července se totiž normou začnou zabývat tuzemští poslanci. Přijetí nových pravidel pro fungování české byrokracie si Unie klade jako jednu z podmínek pro čerpání evropských fondů.
Brusel chce Praze připomínkovat služební zákon, má na to týden
„V rámci možného náš návrh zákona směřuje k cíli zajistit efektivní, nezávislý a profesionální výkon státní správy. Chceme projednat s Evropskou komisí, do jaké míry oni vidí naplnění těchto podmínek,“ prohlásil Dienstbier ještě před jednáním s eurokomisařem Lászlóem Andorem. Mezi Prahou a Bruselem totiž v současnosti vrcholí jednání o Dohodě o partnerství, která je základním dokumentem pro přístup k 22 miliardám eur – a jejichž čerpání Brusel podmiňuje právě přijetím služebního zákona.
Evropská administrativa si nakonec vzala na posouzení dlouho připravované úřednické normy čas. K její podobě totiž dnes vznesla několik výhrad – podle Dienstbiera žádá, aby zákon minimalizoval výjimky a aby jeho dopad byl co nejširší. „Je naprosto jasné, že kromě ministerstev a ústředních správních úřadů je požadavek, aby se vztahoval také na zprostředkující instituce ve vztahu k evropským fondům,“ poznamenal ministr. To je však širší pojem než jen státní správa, týkal by se tak i některých fondů, například Fondu životního prostředí nebo CzechInvestu. Komise na to, aby se zákon vztahoval na lidi, kteří se podílejí na čerpání evropských dotací, klade velký důraz.
Svá doporučení chce konkretizovat v komentáři, v němž uvede, co v zákonu považuje za nesrozumitelné a kde by případně doporučovala úpravy. Na zaslání připomínek má přitom Brusel jen několik dní. Úřednickým zákonem, který by měl začít platit od začátku ledna příštího roku, se totiž poslanci začnou zabývat na své mimořádné schůzi příští týden. Na 15. července ji dnes svolal šéf dolní komory Jan Hamáček a zákon o státní službě přijde na řadu hned v úvodu jednání.
Řadu let odkládaný služební zákon je jedním z nejstarších ústavních dluhů České republiky a měl by odpolitizovat státní správu. Česko je momentálně jedinou zemí Evropské unie, která zákon o státní službě nemá. A jaký je harmonogram jeho uvádění v život?
- červenec: zahájení činnosti zastřešujícího Generálního ředitelství státní služby
- říjen: jmenování generálního ředitele státní služby
- říjen až prosinec: konkurzy na státní tajemníky
Opozice vznáší výhrady, lidovci se bojí „nemilých překvapení“
Podle Dienstbierova vyjádření se norma dotkne zhruba 75 tisíc úředníků, vyčíslení dopadu na státní rozpočet bude vláda znát do dvou týdnů. Podle Dienstbiera půjde o stovky milionů, kterými chce kabinet narovnat mzdový systém české byrokracie. „Přestože velká řada státních zaměstnanců splňuje kvalifikační i časové předpoklady pro zařazení do vyššího tarifu, nebyli doceněni,“ uvádí.
Opozice je ale skeptická. „Náklady se pohybují v řádu několika miliard, což může být pro návrh zákona už na příští rok velmi citlivá částka,“ podotýká bývalý místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier. TOP 09 a Úsvitu se nelíbí, že nově zřízené Generální ředitelství bude spadat pod Úřad vlády - ke slibovanému odpolitizování státní správy tak podle nich nedojde.
„Úředníci nikdy nemůžou být zcela nezávislí na vládě. To by potom nemusely probíhat volby,“ argumentuje Jeroným Tejc (ČSSD) s tím, že super-úředník nebude vládou odvolatelný, pokud neporušení zákon, a svou funkci nebude moct opakovat, což jeho závislost na kabientu výrazně sníží.
Výhrady vznáší i ODS, není podle ní jasné, koho všeho se bude zákon týkat. „Považujeme ho za natolik špatný, že budeme teprve zvažovat, jestli přijdeme s vlastními pozměňovacími návrhy,“ prohlásil předseda strany Petr Fiala.
Tlumená skepse potom zaznívá i z řad koaličních lidovců, kteří neúspěšně žádali o to, aby se norma projednala až v září. „Když nevíme, kolika úředníků se to týká a jaký bude dopad do státního rozpočtu, můžeme být nemile překvapeni,“ varuje místopředseda strany Jan Bartošek.
Jiří Dienstbier: Zákon sami sobě i Evropské komisi dlužíme už přes deset let a na straně Evropské komise v této věci už s Českou republikou docházela trpělivost. Komisi jsme ujistili, že zákon by měl být účinný od 1. ledna příštího roku a že nebudou žádné další odklady.
GALERIE
videogallery_456323