Praha - V médiích proběhla v březnu zpráva, že policie odhalila obrovský daňový podvod, který měl organizovat český podnikatel íránského původu Shahram Zadeh. Zpráva zaujala především tím, že se za něho u nejvyšších představitelů Spojených arabských emirátů zasazovali dva ministři zahraničních věcí Karel Schwarzenberg a Jan Kohout a taky dokonce dva čeští premiéři – Jan Fischer a Jiří Rusnok. Reportér Dalibor Bártek objevil řadu zajímavých skutečností z minulosti Zadeha, ale i z jeho nedávného působení v souvislosti s odhaleným případem.
Kdo je tajemný Íránec, za kterého orodovali čeští politici?
Letos 19. března provedl protikorupční útvar rozsáhlou akci. Na 160 policistů tehdy v jeden moment zasahovalo na celkem 25 místech v několika krajích České republiky. Kriminalisté zasahovali i v luxusním prezidentském apartmánu pražského hotelu Hilton. Přišli si sem pro muže, který si apartmán za statisíce korun dlouhodobě pronajímal: je jím český podnikatel iránského původu Shahram Abdullah Zadeh.
Ač si Zadeh zakládá na renomé investora světového významu, pro detektivy je právě tím, kdo zosnoval a tajně řídil zločineckou organizaci, která v napojení na aktivity společnosti Ecoll okradla stát o miliardy. Celkem došlo k zadržení patnácti osob, které byly obviněny z trestného činu zkrácení daně a poplatku a podobné povinné platby. Jsou stíháni v souvislosti s dovozy pohonných hmot ze zahraničí do České republiky i za účast na organizované zločinecké skupině.
V případě pravomocného rozsudku těmto osobám hrozí trest odnětí svobody až na 13 let. Největší daňový únik posledních let mohl dosáhnout škody až čtyř miliard korun. Mozkem organizované skupiny je podle policie Shahram Zadeh.
Kdo je Shahram Zadeh?
Přestože se Shahram Abdullah Zadeh narodil v íránském městě Bandar Abbas, už od dětství žil v Dubaji. Když mu bylo zhruba 25 let, rodina ho vyslala do Česka na studium medicíny. V Brně však nakonec pouze nestudoval. V přízemí jednoho hotelu na konci 90. let fungovala restaurace Mollys. Podle dostupných informací ji skrytě, na cizí osobu, provozoval Shahram Zadeh. A právě kvůli incidentu, který s restaurací souvisel, se v srpnu 1999 poprvé dostal do konfliktu se zákonem. Kriminalisté jej tehdy obvinili z trestného činu vydírání.
Shahram Abdullah Zadeh
Policisté přitom tehdy vyšetřování dovedli až do stadia, kdy navrhovali podání obžaloby. K tomu ale nedošlo. Podle vyjádření policie se obviněný 1. února 2000 trvale odstěhoval do Spojených arabských emirátů. Trestní stíhání proto přerušili.
Jaké aktivity v prvních letech po návratu do Dubaje vyvíjel, není známo. Až přišel rok 2004. Tehdy Zadeh uzavřel dohodu se švagrem současného premiéra Spojených arabských emirátů, dubajským šejkem Hasherem. Společně pak založili realitní společnost Al Fajer Properties.
Firma se v následujících letech účastnila několika velkých developerských projektů. Při jednom z nich však podle verze Zadeha došlo mezi oběma společníky ke sporu, který v únoru 2008 vyvrcholil podnikatelovým zatčením. Nakonec o firmu přišel, stejně jako o íránský cestovní pas, který mu dubajské bezpečnostní složky zabavily. Tehdy poprvé oficiálně do případu vstoupily české úřady. Konkrétně ministerstvo vnitra, které Zadehovi díky sňatku s Češkou narychlo udělilo občanství a prostřednictvím ambasády mu pak doručilo český pas přímo do Dubaje.
Podle senátora, bývalého ministra vnitra a exšéfa Úřadu pro zahraniční styky a informace Františka Bublana šlo o pochybení ministerstva vnitra. V čele resortu tehdy stál Ivan Langer. A jestli udělení občanství Shahramu Zadehovi provázejí pochybnosti, pak zahalen tajemstvím je i jeho odjezd ze Spojených arabských emirátů, které mu zabavily pas právě proto, aby nemohl vycestovat. Zatímco advokát tvrdí, že Zadeh odcestoval obvyklým způsobem, informace z kruhů blízkých zpravodajským službám hovoří o tom, že uniknout z Dubaje mu přes Quatar pomohla česká rozvědka.
Zadeh následně podal na šejka a jeho spolupracovníky několik trestních oznámení, a v roce 2009 také žalobu. V ní se domáhá odškodného ve výši 1,9 miliardy dolarů za to, že ho šejk údajně za pomoci tamních bezpečnostních složek připravil o celou firmu i s obrovským majetkem.
Ještě v roce 1999 tak byl Zadeh studentem bez příjmů a o pět let později už si nárokoval desítky milliard. Ačkoliv se skutečně mohl stát obětí zvůle šejka napojeného na místního vládce, zjistit, co přesně se v Dubaji vlastně událo, je z Česka prakticky nemožné. O to víc zarážející je fakt, že se do vymáhání škod zapojili i vysocí čeští politici. Byli mezi nimi někdejší ministři zahraničních věcí Jan Kohout a Karel Schwarzenberg.
„Vnímal jsem to jako pomoc českému občanu,“ zdůvodnil v březnu 2004 Lidovým novinám kroky ministerstva Kohout. „Když je někdo český občan a má potíže, tak ministr má povinnost se ho zastat,“ prohlásil jeho nástupce Schwarzenberg.
Za Zadeha se však navíc postavili i dva bývalí premiéři. První takový výstup české vlády byl dopis tehdejšího premiéra Fischera na emirátského vládce a poté dopis jeho expředsedy vlády Rusnoka. Oba bývalí premiéři v médiích připustili, že ve prospěch podnikatele skutečně intervenovali, odvolali se však na podklady, které jim připravila státní agenda. Nicméně, že dnes vazebně stíhaný Shrahram Zadeh skutečně v minulosti užíval nebývalých výhod, které mu stát poskytnul, naznačuje i způsob, jak bylo nakonec vyřešeno jeho stíhání za vydírání. Brněnská policie vyšetřování už nikdy neobnovila a namísto toho spis skartovala. Vše pak svojí amnestií posvětil prezident republiky Václav Klaus.
Kšefty s pohonnými hmotami
Amnestii přitom Zadeh dostal právě v době, kdy podle policie organizoval podvodné dovozy pohonných hmot ze zahraničí. Podstata podvodu spočívala v nezaplacené DPH a spotřební dani za pohonné hmoty. Skupina je nakupovala v daňových skladech ve Slovinsku a Německu, kde je zboží od daně osvobozeno. Zločin se měl stát až v té fázi, kdy byly benzin s naftou dodány přes další firmy na český trh. V tu chvíli se daně musí doplatit, což se nestalo. Aby však skupina s obchody mohla začít, potřebovala peníze na nákup zboží. A ty měl podle policie zajistit právě Shrahram Zadeh.
Reportéři ČT: Úniky tajemného Íránce (zdroj: ČT24)
S penězi a dohodnutými dodavateli pak mohly zločinné dovozy benzinu a nafty začít. Stát tak přišel o více než dvě miliardy korun. A daňovými úniky na DPH příběh nekončí. Policie totiž skupinu podezírá, že státu nezaplatila ani spotřební daň ve výši 1,8 miliardy korun.
Při březnovém zásahu detektivové zajistili majetek jen za zhruba 100 milionů korun z celkových čtyř miliard. Veškerý zisk, který byl z DPH, byl na pokyn Zadeha poslán buď do Dubaje, nebo na jistou slovenskou společnost. Peníze určené na platbu spotřební daně byly poslány na tři různé firmy.
Zda se peníze podaří vyšetřovatelům vystopovat a případně alespoň zčásti získat zpět, je otázka. Stejně jako to, zda to byl jen omyl, když za podnikatele Zadeha v minulosti intervenovali vysocí čeští politici.