Praha – Šance na získání postu eurokomisaře pro regionální rozvoj vidí Věra Jourová (ANO) jako velmi vysoké. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) by uvítal i portfolio průmyslu nebo dopravy. Jourová v Interview ČT24 podotkla, že si troufá i na tyto oblasti. Nevyloučila ani agendu komisaře bez portfeje, což je místopředseda Evropské komise. Klíčový bude podle ní srpnový rozhovor s předsedou komise Jeanem-Claudem Junckerem. Právě z něj by totiž mohla budoucí agenda pro Česko vzejít. Juncker se už dříve nechal slyšet, že bude chtít dát eurokomisařům portfolia, která jim sednou.
Jourová: Cítím se silná i na post místopředsedkyně Evropské komise
GALERIE
videogallery_459345
Česko patří k nejhorším v čerpání evropských fondů, Jourová by přitom mohla být eurokomisařkou právě pro oblast regionálního rozvoje. Osobně v tom ale problém nevidí: „Nemá to vůbec souvislost, nevidím důvod, proč by si Česko nemohlo říct o takto silnou agendu… Myslím, že je tu šance, abychom toto portfolio dostali. Je čas ještě vyjednávat a šance je vysoká.“
O portfolio regionálního rozvoje usiluje i dosavadní eurokomisař na tomto postu – Rakušan Johannes Hahn. Podle Jourové je ale nepsaným pravidlem, že se eurokomisař nemá dvakrát ucházet o stejný post. „Pokud toto pravidlo zafunguje a přesvědčím Junckera, že jsem svou kvalifikací vhodnou kandidátkou, tak by se to mohlo podařit,“ dodala.
-
„Zdaleka nejvíc bude záležet na tom, jakou pozici si Jourová v Bruselu vybuduje, jestli dokáže ČR posloužit třeba svými neformálními vazbami, protože to v EU samozřejmě hraje obrovskou roli,“ uvedl v Událostech, komentářích místopředseda ODS Martin Kupka.
Jourová: Nemám ráda kvóty, ale ženský styl uvažování je v politice potřeba
Pokud by se Jourová skutečně stala eurokomisařkou pro regionální rozvoj, chtěla by zjednodušit prováděcí předpisy. Nemusí se podle ní například zbytečně lpět na některých formálních požadavcích. „Moje znalost z terénu může být velmi užitečná. Vlastně nevím, zda tam někdy byl někdo, kdo má ohmatáno, co ta pravidla dělají přímo v praxi,“ poznamenala. V roce 2016 mají členské země také přehodnotit, zda bylo dobře naplánováno, do čeho EU peníze investuje. Pokud by se oblast investic měnila, právě zde vidí Jourová možnost svého vlivu.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) by uvítal, kdyby Česko získalo portfolio průmyslu, dopravy nebo evropské fondy. Jourová na to konto podotkla, že si troufá i na tyto posty. Zmínila navíc i agendu komisaře bez portfeje, který zastává funkci místopředsedy komise: „Má na starosti administrativu, snižování byrokracie a vztahy mezi evropskými institucemi. Tam se cítím také silná v kramflecích. Procesům v Unii rozumím, jsem právnička, která to nedávno vystudovala. Mám několik zkoušek z evropského práva i dlouhodobou praxi.“
VĚRA JOUROVÁ (49) je nejen ministryní pro místní rozvoj, ale také poslankyní a místopředsedkyní hnutí ANO; patří mezi nejvýraznější tváře strany. Svou politickou dráhu začala ale už v roce 2003, kdy vstoupila do sociální demokracie, a tehdy také zamířila na ministerstvo pro místní rozvoj coby náměstkyně. V roce 2006 strávila měsíc ve vazbě kvůli údajné korupční kauze Budišov, podle soudu se ale žádný trestný čin nestal. V roce 2009 neúspěšně kandidovala do europarlamentu za Evropskou demokratickou stranu.
A jak současná ministryně hodnotí to, že byla nominovaná na post eurokomisařky jako žena? „S panem Babišem jsme krátce mluvili o tom, že je poptávka po ženách, což já osobně ovšem nemám moc ráda, když se mi teď bude pořád předkládat, že jsem žena a měla jsem tedy větší šanci… Opakovaně říkám, že například kvóty nejsou dobrá věc, toto je svým způsobem kvóta. Je ovšem pravda, že pokud by se to nechalo úplně bez regulace, tak by se klidně mohlo stát, že nám bude vládnout čistě mužská komise. Ženský pohled a styl uvažování je v politice potřeba. V dosluhující komisi je devět žen. Bylo by správné, aby tento počet nebyl snižován,“ domnívá se Jourová.
Ministryně by uvítala, kdyby ji ve funkci šéfky resortu pro místní rozvoj nahradila její dosavadní náměstkyně pro evropské fondy Klára Dostálová: „Je to zatím můj osobní tip, není to projednané s hnutím ANO. Přála bych si ale, aby to byla ona, protože je zárukou kontinuity toho, co jsem tam započala.“ To, že jde také o ženu, je ale podle Jourové shoda náhod. „Kdybych měla na této pozici pracovitého chlapíka, navrhnu jeho,“ dodala. Popřela i informace o tom, že ČSSD kývla na její nominaci výměnou za ústupky ANO například v oblasti minimální mzdy: „Bránili jsme tomu, aby to bylo takto interpretováno. Jsou to věci v koaliční smlouvě a chtěli jsme je dělat tak jako tak. Je to dáváno do souvislosti, což je trochu škoda, i když to bylo otevřeno na jednání o eurokomisaři.“
Proces volby eurokomisaře
Evropská komise má nyní 28 členů – eurokomisařů. Všichni kandidáti na nové evropské komisaře mají být známi do konce července. V září je čeká tradiční „grilování“ v Evropském parlamentu. Každý se musí postavit před poslance výboru, do jehož kompetencí jeho portfolio spadá, a tři hodiny odpovídat na dotazy. Poslanci se během slyšení snaží zjistit, zda je kandidát připraven portfolio řídit.
V říjnu budou europoslanci schvalovat novou Evropskou komisi jako celek. Evropský parlament nemůže odmítnout pouze jednoho kandidáta. Pokud tedy poslanci mají k některému výhrady, obvykle dojde buď k výměně portfolia, nebo v krajním případě k výměně samotného kandidáta. Nová Evropská komise se práce ujme od 1. listopadu.
Dosavadní čeští eurokomisaři:
- Pavel Telička (květen 2004 – listopad 2004) – eurokomisař pro ochranu zájmů a zdraví spotřebitelů
- Vladimír Špidla (listopad 2004 – únor 2010) – eurokomisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti
- Štefan Füle (ve funkci od února 2010) – eurokomisař pro rozšíření a politiku sousedství