Hradec Králové - Stovky lidí se v Hradci Králové přišly rozloučit s rotmistrem Jaroslavem Lieskovanem, který zemřel 14. července na následky těžkých zranění při útoku sebevražedného atentátníka v Afghánistánu. Devětatřicetiletý Lieskovan byl pátou českou obětí útoku. Veterán osmi zahraničních operací, z toho čtyř v Afghánistánu, zemřel po převozu do Česka. Čtyři Lieskovanovi padlí spolubojovníci byli pohřbeni v minulých dnech.
Pohřeb posledního padlého z Afghánistánu: Byl hrdý na svoji armádu
Ministr obrany Martin Stropnický ve smutečním projevu připomněl, že Lieskovan do Afghánistánu nastoupil jako jeden z nejzkušenějších. „Útvaru v Chrudimi byl věrný po celých dlouhých 19 let. Byl to prostě srdcař, hrdý na svoji uniformu, hrdý na svoji práci. Armáda pro něj znamenala hodně, skoro druhý domov,“ řekl. Po Lieskovanovi zůstala manželka a tři děti, nejmladšímu synovi je půl roku – ministr rodině slíbil osobní pomoc.
PODÍVEJTE SE: Jaroslav Lieskovan objektivem kolegy a kamaráda
Na pohřeb dorazily stovky lidí (zdroj: ČT24)
Při pohřbu, který se konal za vojenských poct, byl Lieskovan in memoriam povýšen do hodnosti štábního praporčíka a od ministra obrany dostal vyznamenání Kříž obrany státu in memoriam. Na začátku obřadu nad smuteční síní v hradeckých Kuklenách přeletěl třikrát bojový vrtulník Mi24. Pohřeb zakončily tři salvy vypálené čestnou stráží a státní hymna. Na přání rodiny se pohřeb konal bez účasti médií.
Podle Lieskovanova kolegy a nynějšího zástupce náčelníka Generálního štábu Aleše Opaty patřil Lieskovan, přezdívaný Lesy či Lesák, do jádra nově vznikajícího profesionálního výsadkového praporu. Připomněl osm jeho zahraničních misí v Bosně, Kosovu a Afghánistánu. „Každé své vyslání do operace bral velmi vážně. Říkal, že jde dělat práci, na kterou se celý život připravoval,“ řekl Opata.
Poslední rozloučení s Jaroslavem Lieskovanem
Armádu podle náčelníka Generálního štábu Petra Pavla v poslední události semkly. „Takováto událost přiměje všechny vojáky přemýšlet o trochu jiných hodnotách. Z nich bych vyzdvihl solidaritu, sounáležitost a kamarádství doslova až za hrob,“ řekl Pavel. Vrátil se i k samotné příčině tragédie. „Je to příčina, která se nedá předvídat, má spojitost s fanatismem, který jde za hranice našeho běžného chápání,“ řekl.
Na podporu rodin zabitých vojáků založili vojáci z Chrudimi charitativní účet, na kterém už jsou dva miliony korun. Kromě finanční sbírky pořádají vojáci i další akce – v srpnu se v Praze chystá velký charitativní koncert. Vedle toho vojáci prodávají i trička s nápisem Jsem hrdý na naše vojáky. Ty mají sloužit zejména jako morální podpora rodinám, že jejich blízcí nepadli nadarmo, jejich prodej už vynesl sto tisíc korun. Všechny vybrané peníze dostanou děti padlých vojáků symbolicky 1. září - první školní den.
Lieskovan v roce 1995 nastoupil ke 43. výsadkovému praporu v Chrudimi. U této jednotky setrval po celou dobu své vojenské kariéry, a to zejména ve funkcích velitele družstva. Před dvěma lety se stal zástupcem velitele čety zbraní 2. výsadkové roty.
Při útoku atentátníka 8. července utrpěl mnohačetná poranění a ztratil mnoho krve. Armáda ho do Česka přepravila i přes zvýšené riziko kvůli tomu, aby mu mohla být v Ústřední vojenské nemocnici poskytnuta lepší péče. A to například při náhradě orgánů, které mu selhávaly.