Praha - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) rozjíždí jednání s opozicí nad podobou zákona o státní službě. Už od druhé hodiny odpolední si přizval na schůzku předsedu poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska, který se v rozhovoru pro deník Právo vyslovil pro zásadní podmínku - zrušení navrhovaného konceptu generálního ředitelství. Ministerský předseda ale po schůzce uvedl, že generální ředitelství státní služby považuje za nezbytnou součást služebního zákona. Předeslal tím směr, jakým by se večerní debata zástupců všech parlamentních stran mohla ubírat.
Jednání o služebním zákoně: Generální ředitelství jako nutnost
„Existuje tady názorový rozdíl, který se týká existence a role generálního ředitelství. Večer nepochybně o tomto tématu budeme jednat. Byla to spíš taková příprava na večerní jednání,“ uvedl po jednání s Kalouskem premiér. Budoucnost služebního zákona by měla být jasná v pátek, dodal Sobotka. Centrální instituci v podobě generálního ředitelství považuje za nutný nástroj funkčního služebního zákona, abychom si na něj jen nehráli, podtrhnul Sobotka, že na tomto bodě předlohy trvá.
Kalousek po setkání se Sobotku ocenil to, že naslouchal jeho argumentům. Výhrady vůči generálnímu ředitelství ale nejsou podle něj samoúčelné. „Nejde nám o pouhé vypreparování generálního ředitelství, ale jde nám o změnu celého konceptu, byť samozřejmě chápeme, že určitá centrální koordinace být musí. Ale to neznamená, že to musí být v pravomoci generálního ředitelství,“ řekl Kalousek a připustil, že se snaží zabránit tomu, aby se rozhodovací role přesunula z rukou politiků.
GALERIE
videogallery_462017
Oba politici předpokládají, že jednání poběží i v dalších dnech. „Já si myslím, že bychom měli voličům a občanům dát jasný signál v pátek na jednání Poslanecké sněmovny,“ uvedl ke svému očekávání Sobotka. Zdůraznil také, že Česko nechystá žádné jednání s Unií o možném odložení účinnosti služebního zákona za 1. leden příštího roku.
Večer pak přijde na řadu jednání zástupců všech sněmovních stran. Podle ČSSD a ANO 2011 není podstatné to, kde bude takzvaný superúředník sedět, za klíčovou považují nezávislost na politicích. „Není vůbec důležité, kde bude generální ředitelství, zda bude samostatné, nebo přidruženo volně k nějaké jiné instituci. Podstata je jeho nezávislost,“ prohlásil pro ČT ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier. Zdůraznil přitom, že za odmítáním instituce generálního ředitelství stojí pouze snaha uchovat politický vliv na obsazování pozic ve státní správě.
Jiří Dienstbier:
„Různé zkušené manažery jako pana Šišku a paní Nagyovou už jsme měli a není náš cíl umožňovat politickým stranám dosazování na vysoká úřednická místa tyto lidi. To je právě podstata celé věci.“
Opozice přichází ale i s dalšími požadavky, jako jsou větší prostupnost státní správy nebo minimální praxe na konkrétní místa. Premiér ani těmto bodům pro jednání s parlamentními stranami nezavírá dveře. Jde podle něj o diskusi o parametrech zákona a na tomto poli se dohodě nebrání.
Stanjura: Náměstky si má vybírat ministr
Předseda poslaneckého klubu Zbyněk Stanjura za návrhem zákona snahu odpolitizovat státní správu nevidí. Kritizované body považuje za hloupost, takzvaný superúřad podle něj jen vnese chaos do zodpovědnosti, stejně tak brání ministrům prosazovat vládní program: „Když dnes něco nefunguje na ministerstvu, odvolá ministr zodpovědného náměstka, nebo podává demisi sám. Kdyby prošel návrh pana Dienstbiera, tak nikdo neví, kdo vlastně za ministerstvo nese odpovědnost, zda generální ředitel, nebo státní tajemník, nebo ministr, nebo náměstci, kteří nic neřídí, nebo ti, kteří něco mají řídit?“
Požadavky ODS a TOP 09 ke služebnímu zákonu
Podle Stanjury si má náměstky vybírat sám ministr, který za ně nese odpovědnost a je pouze na něm, jaké lidi si do týmu přivede. Politická orientace a odbornost se nijak nevylučují, tvrdí předseda poslanců ODS.
Otázky generálního ředitelství a propustnost státní správy vidí předseda Poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek za bez problémů diskutovatelnou, ale zachování politických náměstků se brání. „Nechceme politické náměstky, náměstci mají být odborní a měli by spadat do kompetence služebního zákona,“ řekl ČT. Rovněž Faltýnek vytknul opozici, že za celou dobu projednávání novely služebního zákona své plány nepředložila v nějaké formě konkrétních pozměňovacích návrhů.
GALERIE
videogallery_461967