Praha – Na atypické pozici Prahy jako kraje vůči zdravotnictví se v dnešním pořadu ČT Otázky Václava Moravce shodl sociálnědemokratický ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček se svým předchůdcem ve funkci z TOP 09 Leošem Hegerem. „Když je jakýkoliv problém z hlediska nemocniční péče, tak jej neřeší hlavní město Praha jako v jakémkoliv jiném kraji, ale řeší ji ministr zdravotnictví, což asi není úplně v pořádku,“ uvedl Němeček, podle něhož by Praha na provoz nemocnic měla více přispívat a některé zdravotnické instituce by mohly i zcela přejít do vlastnictví metropole, což by jim mohlo přinést více peněz na investice.
Němeček: Praha jako kraj by měla víc přispívat na nemocnice
Ministr financí Andrej Babiš nepočítá s tím, že by do resortu zdravotnictví přidal požadovaných 1,4 miliardy korun, Němeček nicméně věří, že se podaří dosáhnout v této otázce kompromisu. Poukazuje přitom na investiční zanedbanost tři pražských nemocnic – Nemocnice Na Bulovce, Thomayerovy nemocnice a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady - u nichž hrozí, že nám „za chvíli začnou padat na hlavu“. Stát, který je jejich vlastníkem, by měl minimálně realizovat nějakou základní obnovu, soudí ministr zdravotnictví.
GALERIE
videogallery_466271
„Mě nikdo nemůže obviňovat z toho, že fandím pražským nemocnicím. Jsem ze severní Moravy a jsem hrdý na to, jak vypadá nemocnice, kterou jsem řídil,“ pochlubil se Němeček. Stav pražských nemocnic je s tím podle něj neporovnatelný. Zmíněné tři nemocnice kromě toho nemají šanci z provozních prostředků financovat investiční obnovu ve stovkách milionů či miliardách. „To prostě nejde,“ konstatoval ministr.
Heger naopak soudí, že zanedbanost je spíš v mechanismech, jak se prováděly investice a jak se peníze rozdělovaly. „Úplně nejzákladnější problém v penězích ve zdravotnictví je, že nemají žádný horní limit. Vy vždycky můžete prokázat, že potřebujete těch peněz ještě víc, než jich máte,“ prohlásil Heger. Za hlavní problém českého zdravotnictví označil skutečnost, že se v rozpočtu nestanoví, kolik zdravotnictví dostane, a neřekne se, jaký je pro příští rok limit, s nímž resort musí vyjít. „O to se musí všichni snažit a nesmějí si myslet, že když budou hodně křičet a natahovat ruce, dostanou víc,“ prohlásil. Němeček namítl, že nějaký rok se sice lze uskrovnit, ale není možné to dělat věčně, protože tím trpí celý systém.
Na investice do nemocnic a zlepšení dohledu nad zdravotními pojišťovnami chce vyjednat ministerstvo zdravotnictví s ministerstvem financí pro příští rok navýšení ze státního rozpočtu o 1,4 miliardy korun. Dosavadní návrh ministerstva financí přiděluje na rok 2015 zdravotnictví 5,735 miliardy korun, tedy o 636 milionů méně, než má letos. Zdravotnictví spotřebuje za rok 292 miliard, z nich přes 230 miliard hradí zdravotní pojišťovny. Soukromé výdaje, kam se řadí i poplatky pacientů a nákupy volně prodejných léků, přesahují 46 miliard korun ročně.
Hospodaření 44 nemocnic, léčeben a ústavů, které řídí ministerstvo zdravotnictví, loni skončilo se ztrátou zhruba 900 milionů korun. Jejich celkové náklady přesáhly 68,5 miliardy korun, výnosy téměř 67,6 miliardy.
Pražská zdravotnická zařízení by podle Němečka mohla získat víc peněz na investice. Ty by měly jít hlavně na stavební obnovu budov a budování centrálních příjmů, aby se neopakovaly problémy s přebíráním pacientů od pražské záchranné služby. Další finanční úlevy by zařízení mohla získat, pokud se zapojí do sítě neziskových nemocnic. Návrh na jejich zřízení chce ministerstvo předložit začátkem příštího roku. Fungovat by mohly od ledna 2016, přičemž členství bude dobrovolné. „Za to, že se ty nemocnice zaváží, že všechen zisk budou reinvestovat do svého rozvoje, do služeb pacientům, za to, že budou provozovat i činnosti, které - třeba pro ty soukromé - nebudou lukrativní, by měly být nějakým způsobem odměněny,“ zdůraznil Němeček - třeba osvobozením od daně z příjmu. Heger se ale obává, že velké garance státu nezaručí dobré hospodaření v nemocnicích.
Němeček chce po komunálních volbách jednat s novým vedením Prahy o možném převodu nemocnice Na Bulovce. Právě toto státní zdravotnické zařízení by podle něj mohlo přejít do vlastnictví metropole. Získalo by se tím prý víc peněz na investice. Variant může být podle něj více, mimo jiné i společné provozování. „Bez ohledu na to, jestli to bude pražské, státní nebo nějaký smíšený model, tak občané Prahy, kterým Bulovka slouží a která pokrývá značnou část akutní péče, si ji zaslouží stejně jako v Moravskoslezském nebo Královéhradeckém kraji,“ dodal ministr.
Leoš Heger a Svatopluk Němeček v OVM
Němeček chce v ČR udržet mladé lékaře, slibuje růst platů
Němeček v Otázkách dále oznámil, že chce mít na podzim připravenou novou vizi, jak udržet zejména mladé lékaře v českém zdravotnictví. Systém postgraduálního vzdělávání lékařů považuje za naprosto katastrofální. Chce proto výrazně snížit počet základních lékařských oborů až na polovinu a alespoň částečně se vrátit k systému dvou atestací. Slíbil také růst platů o 3,5 procenta pro všechny zdravotníky, odbory ale požadují pět procent.
Odchodů lékařů do ciziny letos podle České lékařské komory (ČLK) přibývá. Loni si vyžádalo od komory potvrzení pro práci v zahraničí 330 lékařů, letos v prvním pololetí už 239. Celkový počet odchodů ještě navyšují mladí lékaři, kteří odejdou ihned po promoci a v ČR vůbec nenastoupí. Loni jich bylo 193. To chce ministr změnit.
Hlavním důvodem odchodu lékařů do ciziny jsou lepší finanční i pracovní podmínky. Propad zčásti vyrovnávají cizinci, v ČR jich pracují 3000. Celkem je v ČR činných 38 000 lékařů. Lékaři ve státních nemocnicích měli podle statistik loni v průměru 60 635 korun měsíčně, v soukromých 54 863 korun. Průměrný měsíční plat ve zdravotnictví se loni meziročně snížil o 229 korun na 30 174 Kč. Sestry ve státním zdravotnictví měly loni v průměru 28 706 korun, v privátním zdravotnictví a v lázních 23 647 Kč. Celkový průměrný plat všeobecných sester a porodních asistentek se loni proti roku 2012 snížil o 1,5 procenta. Celkově loni klesly platy v zařízeních s odměňováním podle předpisů o platu o 0,8 procenta, tedy o 229 korun.
„Po absolvování takzvaného základního kmene, který dnes lékaři mají, to je zhruba po dvou letech, by dostali zákonem konkrétní kompetence k samostatné vymezené práci,“ řekl Němeček. Částečně by to podle něj vyřešilo i problém s nedostatkem lékařů pro pohotovostní služby. V současnosti se mladí lékaři vzdělávají roky ve fakultních nemocnicích a chybějí v regionech. Většinu praxe by nově lékaři měli podle ministra absolvovat na domácím pracovišti v dané okresní nemocnici a na speciální výkony by se na dobu několika měsíců měli vzdělávat na vyšších pracovištích. Existovat by mělo také centrální řízení systému, které by se mělo vrátit na Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ). V současnosti každá lékařská fakulta si nastavuje podmínky trochu jinak, připomněl ministr, což také považuje za špatné. Druhé řešení vidí ministr i ve výši platů. Odbory chtějí, aby se platy sjednotily. Ministr předpokládá, že se tomuto požadavku vyhoví návrhem zákona o veřejných neziskových nemocnicích. Heger ale připomněl, že pro opozici byl zákon o sjednoceném platu lékařů nepřijatelný, pokud má být ve zdravotnictví soutěž a soukromý kapitál.
Svatopluk Němeček v OVM
Zrušení poplatků v lékárnách se má kompenzovat zvýšením marže
Zrušení třicetikorunových poplatků v lékárnách od příštího roku by se podle Němečka mělo kompenzovat lehkým navýšením marže. Další variantou je zavedení takzvaného zdravotního výkonu pro lékárníky, například za poučení pacienta při výdeji léku.
Lidé od příštího roku pravděpodobně nebudou platit poplatky ani u lékařů. Zůstanou jen devadesátikorunové na pohotovostech. Výpadek příjmů ambulancí a lékáren bude činit podle propočtů z loňska asi 3,27 miliardy korun. Ministerstvo zdravotnictví jej hodlá nahradit z navýšených odvodů státu při využití běžných úhradových mechanismů. Na regulačních poplatcích za dobu jejich platnosti vydali pacienti 30 miliard korun.
Situace v lékárnách je podle Němečka specifická tím, že vykazují, že se na poplatcích vybralo 1,7 miliardy, ale ve skutečnosti většina lékáren reálně poplatek nevybírala a pacientům ho kompenzovala. Stát bude lékárnám kompenzovat jen to, co se reálně vybralo. „Takže se bavíme o nějakých 700, 800 milionech,“ uvedl.