Králický Sněžník - Na vrchol Králického Sněžníku, o který se Česko dělí s Polskem, se vrátí rozhledna, která tam stála do počátku sedmdesátých let minulého století. Zájem o novou turistickou zajímavost, kterých je na tomto pohoří kromě krásné přírody nedostatek, mají obě strany. Novou rozhlednu ale postaví Poláci, kteří už zajistili potřebná povolení i peníze.
Na Králickém Sněžníku vyroste rozhledna z oceli a skla
Králický Sněžník bude mít rozhlednu (zdroj: ČT24)
Rozhledna by se měla začít stavět kousek od místa, kde stávala v minulosti - na rozsáhlém vrcholu Králického Sněžníku ve výšce 1 424 metrů nad mořem, už příští rok. Náklady by měly dosáhnout téměř 55 milionů korun. Nepůjde o repliku té staré, ale o moderní věž z oceli a tvrzeného skla. Z původní rozhledny zůstala jen hromada kamení. Ty chtějí Poláci využít alespoň na obložení spodní části věže.
„Původní stavba se skládala ze dvou věží, v dolní části byl i hostinec. Nová rozhledna bude mít jen jednu věž, gastronomická část tam, bohužel, nebude,“ informoval vedoucí územního plánování města Stronie Slaskie, které je investorem stavby.
GALERIE
Původní rozhledna na Kralickém Sněžníku zdroj: Dokumentace EIA
Stavba ve špatně dostupném terénu národní přírodní rezervace bude náročná a nákladná. Stavitelé totiž musí plnit přísné podmínky ochránců přírody. Aby horu neponičili novými cestami, musí například všechen stavební materiál dopravit na vrchol vrtulník. Kvůli ochraně vzácných živočichů také nebudou moci stavět v hlavní sezoně - od dubna do července. „Stavební práce by ohrožovaly hnízdění ptáků, například zvláště chráněnou lindušku horskou,“ vysvětlovala ochránkyně přírody Lenka Kampová.
Rozhledna císaře Viléma
Stavbu původní rozhledny podle návrhu vratislavského architekta Felixe Henryho započal Kladský turistický spolek roku 1895. Věže dosahovaly výšky 33 a 30 metrů a měly vyhlídkové plošiny. Kamenný objekt pojmenovaný podle císaře Viléma sloužil od roku 1899 do roku 1973, kdy ho Poláci kvůli špatnému stavu ohrožujícímu bezpečnost turistů nechali zbourat. Původně stála na českém území, po 2. světové válce a změně hranic se ocitla v Polsku.
Na moravské straně Králického Sněžníku byla také horská chata se čtyřiceti lůžky a noclehárnou, kterou nechal postavit kníže Liechtenstein roku 1912. Bylo to významné centrum letní i zimní turistiky. Padla ale ze stejného důvodu jako rozhledna v roce 1971. Nejbližší chata na moravské straně je teď Návrší, šest kilometrů pod vrcholem.