Praha – Generální oprava motorů vládního letounu Challenger, kterou zprostředkovala bez soutěže firma Omnipol, se vyšplhala na dvojnásobek původně odhadované ceny – ze smluvně dohodnutých 81 milionů na 164 milionů. Reportéři ČT před nedávnem upozornili na zvláštní smlouvy státu s Omnipolem, jak oprava letounu dopadla, zkoumal poté David Havlík. Dokumentace oprav nedokládá, že opravy skutečně proběhly; pracovníci spojení s vyřízením zakázky nedokáží její okolnosti srozumitelně objasnit.
Oprava vládního speciálu vyšla o 80 milionů dráž. Ale za co vlastně?
Vláda plánuje prostřednictvím ministerstva obrany utratit za údržbu letounu v příštích 3 letech až 195 milionů. Inkasovat je má známý obchodník se zbraněmi Omnipol, která tuto zakázku dostala v roce 2013 exkluzivně bez soutěže. Podle ministerstva proto, že výrobce i servisní středisko v zahraničí na Omnipol odkázaly jako na svého výhradního zástupce v ČR.
Reportéři ČT získali faktury Omnipolu, které prokazují, že generální oprava motorů vyskočila na 164 milionů. Co stálo za nárůstem o dvojnásobek původní ceny? „V rámci generální opravy bylo zjištěno, a je to doložitelné z korespondence mezi servisem RUAG v Německu, uživatelem letounu, Vojenským útvarem v Praze-Kbelích a Národním úřadem pro vyzbrojování jako objednatelem, že bude nutno provést výměnu lopatek prvního stupně turbíny obou pohonných jednotek. Tato událost nemohla být předvídatelná, byla zjištěna až při generální opravě,“ uvedl mluvčí ministerstva Jan Pejšek.
Dokumenty potřebnost oprav nedokládají
Faktury ale takovému vysvětlení neodpovídají. „Odkazují na generální opravy motorů, s tím, že ani z přílohy, kterou je faktura partnera z RUAGu, nevyplývá, že by výměna poškozených lopatek plynových turbín představovala nějaké samostatné zdanitelné plnění, přestože se o to navyšovala cena. Tomu těžko rozumět,“ tvrdí právník a ekonom Václav Sládek. Podle faktur se de facto žádná výměna lopatek neuskutečnila.
Motor vládního letounu
Navýšení ceny kvůli výměně poškozených lopatek schválil velitel Vzdušných sil Armády České republiky brigádní generál Libor Štefánik, podle něhož závadu dokládaly technické zprávy servisní firmy RUAG. Podle ministerstva ale klíčový dokument „obsahuje obchodní tajemství, tudíž nemůže být poskytnut“.
Kde jsou vyměněné součástky? Kdo ví?
Nejasnosti panují také kolem vyměněných součástek, které se jako u vozidla vracejí zpět majiteli. Omnipol měl tedy poškozené lopatky podle smlouvy vrátit ministerstvu. Ovšem doklady, které ministerstvo zveřejnilo, o takovém předání neobsahují jedinou zmínku.
Pracovnice Omnipolu Veronika Linkeová tvrdí, že by měly být součástky zpět na letecké základně v Praze-Kbelích, na dotaz Reportérů ČT nevěděla ale, o které konkrétně šlo, ani zda skutečně k útvaru dorazily.
Podle protokolu se předání zakázky účastnil jiný pracovník Omnipolu František Bernhardt, ani on ale nevěděl, zda útvar lopatky obdržel. Od Františka Bernhardta přebíral za ministerstvo obrany opravené motory kapitán Karel Pražák z vojenské letecké základny v Praze-Kbelích. Zda převzal i poškozené lopatky, se ale Reportéři ČT nedozvěděli, odkázal je na tiskové oddělení ministerstva. Odtud nakonec přišla odpověď, že vyměněné součástky byly „zlikvidovány jako odpad a že je resort tudíž nemá k dispozici“. Žádný protokol o likvidaci lopatek ale nepředložilo. Jedinou jistotou v celé záležitosti tedy zůstává skutečnost, že za opravu vládního speciálu utratila ČR zhruba o 80 milionů víc, než se na začátku zdálo nutné.
Monopol pro Omnipol II. (zdroj: ČT24)