Zeman: Rusko by nedělalo ozbrojenou invazi jen s tisícovkou vojáků

Praha - Situace na Ukrajině se vyostřuje. Podle Kyjeva i povstalců působí na východě země ruští vojáci. Konflikt už řeší Rada bezpečnosti OSN, Evropská unie plánuje summit, kde se chce zabývat vojenskou pomocí Ukrajině a dalšími sankcemi proti Rusku. Pokud se potvrdí zprávy o ruském vpádu do země, je to podle české vlády nepřípustné. Prezident Miloš Zeman s hodnocením situace nespěchá. Prostřednictvím svého mluvčího ale vzkázal, že Rusko by neprovádělo takovou ozbrojenou invazi jen s tisícovkou vojáků.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) označil informace o vpádu ruských vojáků na východ Ukrajiny za velice závažné, je podle něj nutné je prověřit. „Pro nás je nepřípustné jakékoliv zasahování do územní celistvosti Ukrajiny. Pokud se to děje, pokud k tomu dochází, potom musí přijít reakce,“ řekl ČT ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Česká republika chce na nejnovější vývoj reagovat stejně jako doteď - jednotně s Evropskou unií. Jaký bude oficiální český a evropský postoj, napoví už zítřejší jednání ministrů zahraničí v Miláně a sobotní setkání premiérů na mimořádném summitu v Bruselu.

Podle českého velvyslance na Ukrajině Ivana Počucha je koncept federalizace Ukrajiny myšlen spíše ve smyslu posilování ekonomických kompetencí jednotlivých regionů, nikoliv tak, že by vznikly samostatné subjekty, které by mohly zasahovat do zahraniční politiky. „Vůbec dělení Ukrajiny, to raději ani nezmiňujme. To by mělo zásadní důsledky pro bezpečnostní a politické uspořádání Evropy,“ uvedl v Interview ČT24.

Hrad zatím s hodnocením situace nespěchá - ozbrojená invaze podle něj zatím nebyla potvrzena. „Pan prezident zastává názor, že pokud by Rusko provádělo takovou ozbrojenou invazi, nečinilo by tak s pouhou tisícovkou vojáků,“ citoval prezidenta jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Opoziční TOP 09 i ODS ale mají jasno. Rusko podle nich rozpoutalo válku na evropském kontinentu. „Rusko tvrdí, že s tím nemá co do činění, asi ti ruští vojáci vyrostli ze země,“ podotkl předseda TOP 09 a šéf sněmovního zahraničního výboru Karel Schwarzenberg.

ODS: Posilte účast NATO při východní hranici Aliance

„Ukazuje se, že Rusko od první chvíle nemyslelo vážně, že zabere jenom Krym. Jeho úmysl byl zabrat větší část Ukrajiny,“ uvedla poslankyně Miroslava Němcová (ODS). ODS vidí jako jednu z cest posílení účasti NATO při východní hranici Aliance. „Je to krok, který bude nejen symbolický, ale bude samozřejmě znamenat i obranu spojenců v rámci NATO,“ řekl České televizi místopředseda ODS Martin Kupka. Po vstupu ruských vojsk na Ukrajinu už se podle Kupky jen samotné sankce mohou míjet účinkem: „Chce to viditelnou reakci.“

Stejně by se podle ODS měli vyjádřit i čeští europoslanci na sobotním mimořádném summitu EU. Europoslanec Jaromír Štětina (nestraník) souhlasí s tím, že Česko by se mělo zúčastnit případné vojenské pomoci, po které Ukrajina volá. ČR by ale podle něj také měla zastavit dodávku munice z českých továren pro ruskou armádu: „Nedovedu si představit, na koho všeho ruské patrony střílí. Možná, že i v boji v Doněcké oblasti.“

Ukrajina po vpádu ruských vojsk žádá i o naléhavé zasedání Rady bezpečnosti OSN. Podle Štětiny bude ale jakékoliv rozhodnutí Rady Ruskou federací vetováno. Domnívá se proto, že nastal čas především pro Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). „Měla by ukázat, zda je k něčemu dobrá, nebo je zbytečná. Je potřeba uplatňovat mírový plán pana prezidenta Porošenka, který předpokládá, že budou uzavřeny hranice mezi Ruskem a Ukrajinou a budou pod kontrolou důstojníků OBSE,“ řekl České televizi.

Komunisté zatím prohlášení NATO o ruských vojácích nevěří

Naopak KSČM prohlášením Kyjeva a NATO o tom, že ruská vojska už operují přímo na Ukrajině, zatím nevěří. Vyzývá k zastavení bojů a k jednání. „Je třeba, aby se do jednání vzali nejen Kyjev a Evropská unie a případně Rusko, ale také povstalci,“ domnívá se předseda poslaneckého klubu strany Pavel Kováčik (KSČM).