Jak zachránit školu? V Březové nabízejí studium přes internet a slaví úspěch

Březová – Některé děti a rodiče měli první školní den náročnější než ostatní. Poprvé šla například do školy Natálka, která před pěti lety přežila žhářský útok ve Vítkově. Řada dětí zase potřebuje specifické podmínky proto, že rozvedení rodiče žijí daleko od sebe nebo rodiny pobývají dlouhodobě v cizině. Pro ně bývá cestou škola na dálku. Jedna funguje v Březové – malé vesnici na česko-slovenské hranici. Devadesát žáků dochází do školy denně, 240 se učí na dálku prostřednictvím počítačů.

Škola v Březové klade důraz na domácí vzdělávání, při kterém je žák ve spojení s učitelem pomocí počítače. Umožňuje tak studovat i dětem z jiných koutů republiky nebo světa. Učitel každý den umisťuje probranou látku do speciálního prostředí v počítači, do kterého může on-line vstoupit on, děti nebo jejich rodiče. Na rodičích na opačném konci světa pak je, aby jednou za šest měsíců přivezli děti do školy na osobní přezkoušení. Děti sledují výuku i přes Skype, stejně probíhá také zkoušení.

Do první třídy dnes v Březové fyzicky nastoupilo 18 místních dětí, dalších 16 je z jiných koutů republiky a čtyři budou studovat v zahraničí – ve Spojených státech, Velké Británii a Španělsku. Zatímco před deseti lety měla škola 33 žáků a byla před zavřením, teď jich má 330 a patří mezi nejprogresivnější školská zařízení v Česku.

Ne všechny české děti ale zahájily školní rok v lavicích tuzemských škol. Před základní školou v rakouském Drasenhofenu dnes ráno zněla i čeština. Z tamních 60 žáků jich 23 dojíždí z druhé strany hranice. „Rozhodli jsme se kvůli jazyku, aby měla němčinu. Chodila sem celé tři roky do školky,“ vysvětlila Mirka Ctiborová, matka šestileté Klárky, která do drasenhofenské školy nastoupila jako prvňáček. Podobně na tom byl i stejně starý Honza. „Hlavně kvůli jazyku, aby měl lepší šanci v životě,“ vysvětlil své rozhodnutí dát syna do rakouské školy Honzův otec Jan Hrich.

Do školy v Drasenhofenu chodí české děti už od roku 1992, kdy ji žáci z Česka zachránili před zavřením. Rakouských dětí totiž ubývalo a hrozilo, že škola bude muset omezit kapacitu. Začátky ale nebyly jednoduché – děti si musely kvůli dojíždění vyřídit pas, školnímu autobusu pak starosta vyjednal přednost na hraničním přechodu. Vstup do schengenského prostoru dětem dojíždění výrazně usnadnil. Přesto ten největší úkol, tedy osvojit si němčinu, stále leží na nich. „Škola klade velké nároky hlavně na české žáky. Mateřský jazyk mají tři hodiny za týden a všechny ostatní předměty jsou v němčině,“ vysvětlil vyučující Petr Strouhal. I přesto už školu úspěšně absolvovalo přes sto českých žáků. podobné projekty fungují i na česko.německém pomezí, například do Bavorské Železné rudy se také jezdí učit děti z české strany.

První školní den byl pro některé děti náročnější (zdroj: ČT24)

Na proslulém sídlišti Chánov se zase letos poprvé otevřela střední škola. „Museli jsme si zvát rodiče a přesvědčovat je o tom, že je lepší investovat do vzdělání svých dětí,“ podotkl Martin Nebesář – ředitel Centra romské kultury, kde škola vznikla. Do prvního ročníku v oboru skladování nastoupilo 11 studentů, většinou dívek. Jde o absolventy základní školy, ale také mladé lidi z úřadu práce. Na sídlišti je podle odhadů bez práce devět lidí z deseti a v rodinách jsou tak děti často jediné, které musejí ráno vstávat. Učebny jsou ale blízko – přímo v komunitním centru, které je uprostřed sídliště.

Obědové konto loni pomohlo 370 dětem

Stejně jako každý rok jsou i letos děti, které nechodí do jídelny. Řada rodičů totiž na školní obědy nemá peníze. Přesně před rokem na problém upozornila ČT. Poté nadace Women for Women založila konto, ze kterého jídlo školákům platí. Do jídelny se díky kontu loni vrátilo 370 dětí napříč republikou. Od září se k nim přidává 150 dalších školáků a bude jich prý ještě víc. Jako první o pomoc zažádala Základní škola v Davli. Na obědy zde začala chodit desítka dětí. „Ukázalo se, že dětem, které začaly chodit na obědy, se zlepšil i prospěch, to je skvělé,“ uvedla ředitelka školy Jana Hrubá. Pomoc nově přislíbilo i ministerstvo práce.

Více informací o obědovém kontu najdete zde.

Vydáno pod