I Zeman ve Walesu nakonec kritizoval ruskou agresi

Praha – Prezident Miloš Zeman po ostré kritice od českých, ale i zahraničních politiků označil během summitu NATO situaci na východní Ukrajině za ruskou agresi. Připustil, že v zemi jsou ruští vojáci – „dobrovolníci, kteří nejsou dobrovolníci“. Zopakoval však, že situaci nepovažuje za přímou invazi. Během dne přitom vzbudil rozruch Zemanův rozhovor pro Frekvenci 1 natočený již před odjezdem na summit, kde prezident odmítl, že by na Ukrajině působila regulérní ruská armáda, hovořil pouze o hrstce dobrovolníků a dodal, že věří ruskému ministru zahraničí Sergeji Lavrovovi, že na Ukrajině ruští vojáci nejsou.

Miloš Zeman v minulých dnech opakovaně pochyboval, že by na Ukrajinu organizovaně pronikala ruská armáda. V rozhovoru pro Frekvenci 1 zopakoval, že může jít nanejvýš o několik stovek dobrovolníků. „Občanskou válku na Ukrajině je především potřeba pravdivě pojmenovat a říci poctivě, že to opravdu je občanská válka. Samozřejmě, že se z ní může stát i ruská invaze, ale v této fázi je to občanská válka mezi dvěma skupinami ukrajinských obyvatel,“ uvedl Zeman rozhovoru pro Pressklub Frekvence 1. Ten byl předtočen již ve středu před prezidentovým odjezdem na summit NATO. Podle prezidenta nelze považovat „několik stovek dobrovolníků“ za invazní armádu, protože by je „postřílela i česká armáda během jednoho týdne“. Invaze by podle něj měla podobu stotisícové masy – jako byla ta, která v roce 1968 obsadila Československo.

Zeman: Ruští vojáci na Ukrajině jsou

Ve čtvrtek se potom Zeman dožadoval důkazů ruské invaze na Ukrajinu. Když ho však švédský ministr zahraničí Carl Bildt vyzval, aby vzal v potaz informace od české rozvědky, označil český prezident dění na východní Ukrajině za ruskou agresi. „Nepochybuji o tom, že tato agrese má několik podob, mimo jiné například dodávky zbraní a dodávky dobrovolníků, kteří nejsou dobrovolníci,“ prohlásil Miloš Zeman. Dodal, že souhlasí „se všemi odstrašujícími opatřeními“, které by zabránily otevřené ruské invazi. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek potom mohl pochválit „poměrně jednoznačné vystoupení státu, který má jasno v otázkách, ke kterým se summit sešel“.

Miloš Zeman ve velšském Newportu:

„Byl bych rád, abychom si rozuměli v rozdílu mezi regulérními jednotkami a mezi takzvanými dobrovolníky, kteří jsou ve skutečnosti regulérními jednotkami, ale jsou maskovaní jako dobrovolníci. Tomu se říká hybridní válka.“

Původní Zemanovy výroky vyvolaly ostrou reakci z domácí i zahraniční politické scény. Poté, co prezident žádal důkazy o invazi, vyzval ho švédský ministr zahraničí Carl Bildt, aby se zeptal své rozvědky: „Nevím, jestli má Česko zpravodajskou službu? (Ujištěn, že ano.) Mohl by se zeptat jich.“ Poslanci z výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL) a Marek Ženíšek (TOP 09) potom kritizovali, že se prezident odchýlil od linie české vlády, ačkoli na summit dorazil spolu s ministry zahraničí a obrany. Ženíšek dokonce zpochybnil účelnost prezidentovy účasti na aliančním summitu. „Pan prezident svojí rétorikou velmi silně staví Českou republiku proti NATO,“ podotkl poslanec. Dodal, že Zeman tím, že odmítá invazi s odkazem na dění na východní Ukrajině, navíc „legitimizuje anexi Krymu“. Ondřej Benešík potom zdůraznil, že informace rozvědky „mluví poměrně jasně“.

Zeman věří Lavrovovi, podle Ženíška proto nemá být na summitu NATO

V rozhovoru pro Frekvenci 1, kde ještě hovořil o tom, že může být na Ukrajině nanejvýš několik stovek ruských dobrolníků, se Miloš Zeman zaštítil slovy ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Ten odmítá, že by Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. „Beru vážně prohlášení ministra zahraničí Lavrova, že tam žádní ruští vojáci nejsou. Úvahy o tom, že tam sice jsou, ale jsou na dovolené, mně připadají poněkud komické,“ uvedl český prezident. Pominul přitom, že ruské špičky dlouhodobě popíraly i přítomnost ruských vojáků na Krymu, nakonec však samy přiznaly, že na místě jejich vojáci byli. „Putin tvrdil, že na Krymu nikoho nemá, a potom prohlásil: Samozřejmě, naši vojáci tam byli, zabezpečovali referendum, byl to strategický a taktický krok,“ shrnul v rozhovoru pro ČT politický geograf Michael Romancov.

Přes rozsáhlou kritiku nalezl tento prezidentův postoj i zastánce. Za Zemana se postavili předseda KSČM Vojtěch Filip a poslanec Úsvitu Milan Šarapatka. Ti jsou rovněž přesvědčeni, že na Ukrajině probíhá občanská válka. „Neznám žádné oficiální stanovisko zpravodajských služeb NATO nebo českých zpravodajských služeb, které by byly předneseny na – byť uzavřeném – jednání Poslanecké sněmovny, že tam je pravidelná ruská armáda,“ upozornil Vojtěch Filip.

Luboš Dobrovský, bývalý velvyslanec ČR v Rusku

„Když jsem slyšel některá Zemanova tvrzení, tak jsem se nemohl nedomnívat, že tam je určitý rozpor. Jestliže v situaci, kdy Aliance je přesvědčená o tom, že na území Ukrajiny jsou ruští vojáci řízení z Moskvy, jakkoli v nevelkém počtu a neoznačeni, a když se prezident ztotožnil s postojem ruského ministra zahraničí, který patří mezi nejzkušenější diplomatické lháře, tak mi to přišlo jako zásadní rozpor.“

Hynek Kmoníček, ředitel zahraničního odboru, kancelář prezidenta republiky

„Já tam opravdu žádný rozpor nevidím, pan prezident od začátku je vyznavačem základní teze, že dochází k agresi jednoho státu vůči druhému, agrese může mít mnoho forem a dosud nedosáhla formy invazní armády.“

Jaroslav Bašta, bývalý velvyslanec ČR v Rusku

"Na Ukrajině jde o občanskou válku, kde na obou stranách bojují žoldnéři a tam platí poněkud jiná pravidla než v normálním konfliktu. Spíš se bude zjišťovat, kdo žoldnéře platí  to je jedna z cest, která by mohla vést k míru."

Nezapomeňme na Islámský stát, vyzval Zeman

Podle Zemana však ukrajinská krize především překryla to, co on považuje za mnohem závažnější hrozbu – mocenské ambice islamistů. „Tón, kdy v hlavní roli je Rusko, se mění i na tom summitu ve Walesu i jinde. Nástup Islámského státu je velké nebezpečí,“ řekl prezident Zeman.

Vydáno pod