Praha – Každý Čech ročně promrhá 70 kilogramů potravin, vedle domácností nesou velký díl odpovědnosti i obchodní řetězce, kterým se nevyplácí neprodané potraviny darovat. Na plýtvání jídlem chce nyní upozornit konference Food Waste, kterou dnes hostí centrum Prahy, a vstříc vychází ministerstvo zemědělství; nabízí cestu, jak plýtvání redukovat. Do budoucna by obchodníci z darovaných potravin neplatili DPH.
Zastavme plýtvání jídlem, volá konference – a Jurečka přikyvuje
UDÁLOSTI: Snaha o recyklaci potravin jako sílící trend Česka (zdroj: ČT24)
Naposledy na problém plýtvání potravinami upozornila iniciativa Zachraň jídlo, když před rokem na Václavském náměstí uspořádala Hostinu pro tisíc. Čtyři desítky dobrovolníků tehdy v centru Prahy uvařily zeleninové kari z potravin, které by jindy obchody vyhodily – třeba jen kvůli tomu, že nevypadaly jako z katalogu, a zákazníci by si je proto nekoupili (byť svou nutriční hodnotu nijak neztrácely). Jako inspirace posloužil britský projekt z roku 2009, kdy organizace Feeding the 5000 uspořádala obří hostinu na Trafalgarském náměstí v Londýně.
Lidé ze Zachraň jídlo ovšem nejsou ve svém snažení sami. Souběžně s nimi v Česku funguje i odnož celosvětové iniciativy Food not Bombs. Její aktivisté obcházejí především tržnice a malé obchody s potravinami a snaží se dohodnout s majiteli na bezplatném získávání neprodejných surovin pro vaření hladovým. V současnosti v Česku funguje celkem dvanáct aktivních a na sobě nezávislých skupin – vedle Prahy například v Plzni, Hradci Králové, v Brně či Ostravě.
Cílem obou iniciativ je upozornit na skutečnost, že zatímco v některých zemích se potravin nedostává, Západ jimi alarmujícím způsobem mrhá. Podle údajů OSN na celém světě končí v popelnicích ročně víc než miliarda tun jídla - tedy asi třetina všech vyrobených potravin. V Evropské unii to je zhruba 89 milionů tun (z toho v ČR 700 tisíc tun), na jednoho obyvatele Unie tak vychází kolem 180 kilogramů. Zhruba 42 % vyhozeného jídla připadá podle Evropské komise na domácnosti; průměrnou rodinu s dětmi stojí toto plýtvání zhruba 21 tisíc korun ročně. Zbytek likvidují restaurace, jídelny, prodejny i sami výrobci. Právě na výrobce se nyní rozhodlo zacílit ministerstvo zemědělství.
Jurečka odstraňuje klacky pod nohama supermarketů
Současná legislativa supermarketům jakoukoli aktivitu v záchraně potravin znesnadňuje. Hlavním důvodem je patnáctiprocentní DPH z ceny neprodaného zboží, která většinu řetězců odradí od toho, aby poskytly potřebným potraviny, jež se už nehodí k prodeji; raději je zlikvidují. Zákon upravující daňové podmínky přitom funguje v řadě zemí Evropy, a to nejen té západní. Z daně za darované potraviny jsou osvobozeny i obchody v Polsku nebo Maďarsku. Další blokační faktor představuje systém darovacích smluv – smlouvy musí obsahovat přesný výčet všech položek (vč. kusových rohlíků) doplněný o oficiální náležitosti; pro řetězce se jedná o přílišnou administrativní zátěž.
Dílčí řešení nyní nabízí dohoda mezi ministrem zemědělství Marianem Jurečkou a ministrem financí Andrejem Babišem. Novinka spočívá v jednoduchém triku. Ve chvíli, kdy začne zboží na pultech procházet, obchodník řekne, že je zboží bezcenné. Má pro něj hodnotu nula - a z nulové hodnoty daru nemusí platit DPH. Nové opatření se týká potravin, které nebyly tepelně zpracovány. Jídla z restaurací, která se nesní, se likvidovat musí, neodpovídají hygienickým předpisům.
Cíl ministra zemědělství se přitom přímo shoduje se záměrem zmiňované iniciativy Zachraň jídlo – oba subjekty chtějí podpořit potravinové banky. V České republice fungují v šesti krajích a coby nevládní sdružení zdarma shromažďují jídlo, skladují je a přidělují humanitárním nebo charitativním organizacím. Na svou stranu se jim přitom daří získávat i potravinové řetězce, mezi dárce pomoci řadí Tesco i společnost Ahold (Albert). Plýtváním jídlem se dnes bude zabývat i konference Food Waste 2014; chce podpořit projekty, které o recyklaci a preciznější spotřebu potravin usilují.