Většinu pokusů o referendum umoří zastupitelé

Brno - Spolu s říjnovými komunálními volbami se uskuteční i řada obecních referend. Nejčastější téma referend zřejmě představuje hazard. Redaktor Deníku Referendum Jakub Patočka (ČSSD) v rozhovoru pro ČT24 upozornil, že referenda v 15 místech nepředstavují ani polovinu z těch, která se občané pokusili vyvolat. Většinou jim podle něj brání zastupitelé, kteří mají celou řadu obstrukčních strategií, jak hlasování zmařit.

„Občané se pokusili vyvolat referenda v 37 místech a nakonec se to podařilo v 15 městech, z nichž největší je Ústí nad Labem,“ uvedl pro ČT24 Jakub Patočka. Dodal významný fakt, že v 11 případech hlasování iniciovala sama zastupitelstva, pouze ve čtyřech se občanům podařilo prosadit referendum navzdory zastupitelům. „Ve všech ostatních případech byla zastupitelstva schopna obstrukčním postupem referenda zmařit,“ dodal s tím, že zákon nedává občanům dostatečné nástroje se proti zastupitelům prosadit.

Redaktor Deníku Referendum má za to, že řada zastupitelstev, vedených stranami, které mají v názvu slovo demokratická, se snaží „obstrukčními vylomeninami“ bránit lidem v podílu na rozhodování o věcech týkajících se jejich obce či městské části. Zmínil dva klíčové faktory: Zaprvé apatii lidí, kteří žijí v přesvědčení, že na radnici si to stejně vždycky rozhodnou po svém, a zadruhé omezené prostředky aktivistů, kteří nemohou financovat kampaň ve stylu velkých stran před volbami.

Video Jakub Patočka: Zastupitelé zmaří většinu pokusů o referendum
video

Jakub Patočka: Zastupitelé zmaří většinu pokusů o referendum

Podmínka 35procentní účasti by např. pro Senát byla likvidační

Podle Patočky by spravedlivou možnost vyhlásit referendum zajistila legislativní úprava, s jakou pracují třeba ve Švýcarsku či dalších evropských zemích - to znamená, že neexistuje limit pro účast. „Odpadla by potřeba, o kterou dnes všichni usilují, spojit referendum s komunálními volbami, protože 35% hranice je mimo ně vyloženě diskriminační a není možné ji naplnit,“ podotkl. Prvního kola nedávných doplňovacích voleb do Senátu na Praze 10 se například zúčastnilo 15,8 % voličů. „Kdyby byla podmínka účasti 35 % při volbách do Senátu, tato instituce by brzy zela prázdnotou,“ prohlásil zastánce snížení procentuální hranice účasti.

15 míst, kde se uskuteční referendum:

  • Blansko (zbourání hotelu Dukla)
  • Černá Hora (vystoupení ze Svazku vodovodů a kanalizací)
  • Klánovice (napojení nové výstavby v Horních Počernicích na klánovické silnice)
  • Mikulov (využití bývalé hasičské zbrojnice)
  • Lovosice (hazard)
  • Jenišov (těžba kaolinu)
  • Bystřice pod Pernštejnem (umístění závodu na výrobu jaderného paliva)
  • Vranov u Brna (územní plán)
  • Praha-Satalice (třídírna odpadů)
  • Praha 8 (hazard)
  • Praha 3 (o využití lokality Parukářka)
  • Praha 10 (jde o případ, kde radnice vyhlásila tři referenda ve třech termínech, témata: 1. hazard a hospic, 2. nová radnice a fotbalový stadion, 3. privatizace bytů, opravy silnic, stavba parkovacího domu a kamerový systém)
  • Štětí (hazard)
  • Ústí nad Labem (hazard)
  • Ústí nad Orlicí (hazard)

(zdroj: Deník Referendum)


Hlavním tématem referend má být zrušení heren, kasin a výherních automatů. Tím se budou v době voleb zabývat především na Litoměřicku, a to rovnou ve dvou městech: Lovosicích a Štětí. K hazardu se budou moci vyjádřit i obyvatelé městské části Prahy 8. Zde se referendum k tomuto tématu konalo již v dubnu. K nulové toleranci vůči hazardu se přiklonilo na 95 % hlasujících. Celková účast, ale dosáhla jen 13,8 %, a referendum tak bylo neplatné.

Lídr kandidátky Strany zelených na Praze 8 Petr Vilgus:

„Rozhodli jsme se v naší předvolební kampani zvát občany k referendu, abychom povědomí o referendu šířili, když to radnice nedělá. Radnice nekoná, i když ji to přímo ukládá zákon. Dle judikátu Nejvyššího soudu se musí radnice snažit o co nejvyšší účast v referendu. To se tedy ale na Praze 8 v podání ODS a TOP 09 skutečně neděje.“


O vyhlášení referend rozhodují zastupitelstva, buďto z vlastní iniciativy, nebo na žádost občanů podloženou dostatečným počtem podpisů pod peticí. Ne všude ale zastupitelé měst vychází lidem vstříc, a proto o dalším postupu mnohdy rozhoduje soud. S tímto případem se setkali obyvatelé Jihlavy a Lovosic na Litoměřicku. V obou případech se organizátoři referend museli obrátit na soud, který o termínu referend rozhodl. Spojení komunálních voleb s referendem se v roce 2012 vyplatilo v Plzni. Místní tam přišli nejen k prvnímu kolu prezidentských voleb, ale také k referendu o zrušení stavby obchodního centra Aréna/Corso Americká za dvě a půl miliardy korun. Hlasovat přišlo na 40 % oprávněných voličů.

Naposledy zaúřadovalo zastupitelstvo v Brně; po zmatcích kolem sesbíraných podpisů Krajský soud v Brně odmítl vyhlásit referendum o přesunutí tamního nádraží. Podle původního plánu se referendum mělo konat současně s volbami komunálními – více čtěte zde.