Brno - Spolu s říjnovými komunálními volbami se uskuteční i řada obecních referend. Nejčastější téma referend zřejmě představuje hazard. Redaktor Deníku Referendum Jakub Patočka (ČSSD) v rozhovoru pro ČT24 upozornil, že referenda v 15 místech nepředstavují ani polovinu z těch, která se občané pokusili vyvolat. Většinou jim podle něj brání zastupitelé, kteří mají celou řadu obstrukčních strategií, jak hlasování zmařit.
Většinu pokusů o referendum umoří zastupitelé
„Občané se pokusili vyvolat referenda v 37 místech a nakonec se to podařilo v 15 městech, z nichž největší je Ústí nad Labem,“ uvedl pro ČT24 Jakub Patočka. Dodal významný fakt, že v 11 případech hlasování iniciovala sama zastupitelstva, pouze ve čtyřech se občanům podařilo prosadit referendum navzdory zastupitelům. „Ve všech ostatních případech byla zastupitelstva schopna obstrukčním postupem referenda zmařit,“ dodal s tím, že zákon nedává občanům dostatečné nástroje se proti zastupitelům prosadit.
Redaktor Deníku Referendum má za to, že řada zastupitelstev, vedených stranami, které mají v názvu slovo demokratická, se snaží „obstrukčními vylomeninami“ bránit lidem v podílu na rozhodování o věcech týkajících se jejich obce či městské části. Zmínil dva klíčové faktory: Zaprvé apatii lidí, kteří žijí v přesvědčení, že na radnici si to stejně vždycky rozhodnou po svém, a zadruhé omezené prostředky aktivistů, kteří nemohou financovat kampaň ve stylu velkých stran před volbami.
Podmínka 35procentní účasti by např. pro Senát byla likvidační
Podle Patočky by spravedlivou možnost vyhlásit referendum zajistila legislativní úprava, s jakou pracují třeba ve Švýcarsku či dalších evropských zemích - to znamená, že neexistuje limit pro účast. „Odpadla by potřeba, o kterou dnes všichni usilují, spojit referendum s komunálními volbami, protože 35% hranice je mimo ně vyloženě diskriminační a není možné ji naplnit,“ podotkl. Prvního kola nedávných doplňovacích voleb do Senátu na Praze 10 se například zúčastnilo 15,8 % voličů. „Kdyby byla podmínka účasti 35 % při volbách do Senátu, tato instituce by brzy zela prázdnotou,“ prohlásil zastánce snížení procentuální hranice účasti.
15 míst, kde se uskuteční referendum:
- Blansko (zbourání hotelu Dukla)
- Černá Hora (vystoupení ze Svazku vodovodů a kanalizací)
- Klánovice (napojení nové výstavby v Horních Počernicích na klánovické silnice)
- Mikulov (využití bývalé hasičské zbrojnice)
- Lovosice (hazard)
- Jenišov (těžba kaolinu)
- Bystřice pod Pernštejnem (umístění závodu na výrobu jaderného paliva)
- Vranov u Brna (územní plán)
- Praha-Satalice (třídírna odpadů)
- Praha 8 (hazard)
- Praha 3 (o využití lokality Parukářka)
- Praha 10 (jde o případ, kde radnice vyhlásila tři referenda ve třech termínech, témata: 1. hazard a hospic, 2. nová radnice a fotbalový stadion, 3. privatizace bytů, opravy silnic, stavba parkovacího domu a kamerový systém)
- Štětí (hazard)
- Ústí nad Labem (hazard)
- Ústí nad Orlicí (hazard)
(zdroj: Deník Referendum)
Hlavním tématem referend má být zrušení heren, kasin a výherních automatů. Tím se budou v době voleb zabývat především na Litoměřicku, a to rovnou ve dvou městech: Lovosicích a Štětí. K hazardu se budou moci vyjádřit i obyvatelé městské části Prahy 8. Zde se referendum k tomuto tématu konalo již v dubnu. K nulové toleranci vůči hazardu se přiklonilo na 95 % hlasujících. Celková účast, ale dosáhla jen 13,8 %, a referendum tak bylo neplatné.
Lídr kandidátky Strany zelených na Praze 8 Petr Vilgus:
„Rozhodli jsme se v naší předvolební kampani zvát občany k referendu, abychom povědomí o referendu šířili, když to radnice nedělá. Radnice nekoná, i když ji to přímo ukládá zákon. Dle judikátu Nejvyššího soudu se musí radnice snažit o co nejvyšší účast v referendu. To se tedy ale na Praze 8 v podání ODS a TOP 09 skutečně neděje.“
O vyhlášení referend rozhodují zastupitelstva, buďto z vlastní iniciativy, nebo na žádost občanů podloženou dostatečným počtem podpisů pod peticí. Ne všude ale zastupitelé měst vychází lidem vstříc, a proto o dalším postupu mnohdy rozhoduje soud. S tímto případem se setkali obyvatelé Jihlavy a Lovosic na Litoměřicku. V obou případech se organizátoři referend museli obrátit na soud, který o termínu referend rozhodl. Spojení komunálních voleb s referendem se v roce 2012 vyplatilo v Plzni. Místní tam přišli nejen k prvnímu kolu prezidentských voleb, ale také k referendu o zrušení stavby obchodního centra Aréna/Corso Americká za dvě a půl miliardy korun. Hlasovat přišlo na 40 % oprávněných voličů.
Naposledy zaúřadovalo zastupitelstvo v Brně; po zmatcích kolem sesbíraných podpisů Krajský soud v Brně odmítl vyhlásit referendum o přesunutí tamního nádraží. Podle původního plánu se referendum mělo konat současně s volbami komunálními – více čtěte zde.