Praha – Neslušná nadávka namísto pozdravu a kopnutí namísto poděkování – takové chování od pacientů zažilo velké množství zdravotníků, terčem urážek byl až každý druhý. Útoků na lékaře, sestry či pracovníky v sociálních službách přibývá, přestože za ně hrozí přísnější tresty než dříve. Kvůli incidentům vznikly i kurzy, kde se zdravotníci učí, jak útokům zabránit, i jak se jim bránit.
Násilí ve zdravotnictví: Tak běžné, že ho leckdo nevnímá
Útok zažila až polovina zdravotníků (zdroj: ČT24)
Násilí na zdravotnících se dopouštějí pacienti, ale také jejich společníci či příbuzní. Kurzy, kde se zdravotníci učí prevenci i sebeobraně, se přitom zaměřují nejenom na to, co jim hrozí, ale i na to, jak násilí vůbec rozpoznat. Podle vedoucí projektu Prevence násilí od třetích stran Radky Soukupové je totiž nutné považovat za násilí jak fyzické útoky, tak i tzv. verbální násilí. „Lidé jsou osočováni, je jim nadáváno,“ poukázala. Dojde-li i k fyzickému napadení, stávají se zdravotníci terčem například kopání, škrábání či kousání. „Zejména v práci se seniory se stane, že někdo někoho přetáhne berlí nebo holí. Došlo také k házení různými předměty,“ uvedla Radka Soukupová. Upozornila, že zhruba tři procenta zdravotníků se stala terčem útoku zbraní. Celkem potom útok zažila asi polovina pracovníků, vyplývá z průzkumů, které Prevence násilí od třetích stran provedlo.
Násilí ve zdravotnictví
Kurzy, které Soukupová pořádá, jsou hrazeny z norských fondů a instruktoři odkazují i na norskou praxi. Ta se od české liší zejména tím, že jsou zdravotníci nuceni brát všechna napadení na vědomí. „V Norsku každá směna musí hlásit, jaké projevy verbálního a fyzického násilí se za směnu odehrály. To se u nás neděje a často se stane, že nad tím zaměstnanec mávne rukou, protože má pocit, že jde o něco normálního. My naše účastníky učíme, že být předmětem násilí na pracovišti vůbec není normální,“ srovnala Radka Soukupová.
Násilí může rozpoutat i lékařovo chování
Kromě vnímání násilí či obrany před ním je ale podle záchranáře a instruktora Jaroslava Petery důležité předcházet mu a především je nezpůsobovat. „Opakovaně se podařilo potvrdit, že spouštěčem nejsou jenom vnější vlivy u pacientů – ať už je to alkohol, nebo dlouhé čekání – ale že to může být i nenálada nebo vnitřní stav, vysoké stresové vypětí samotného pracovníka,“ zdůraznil Jaroslav Pekara.
Útoků na zdravotníky nicméně přibývá, přestože je za taková napadení vyšší trestní sazba. Nejnebezpečnější přitom paradoxně nejsou výjezdy do známých problémových lokalit. Tam totiž často spolu se záchrannou službou pravidelně vyjíždí i policisté, aby zdravotníky chránili.