Praha - Česko letos zažívá poměrně teplý podzim. Vlídné počasí však do přírody neláká pouze výletníky a houbaře, ale především také klíšťata. Právě houbaři by si proto podle parazitologa Jana Votýpky měli dát na tyto drobné parazity velký pozor. Druhý vrchol sezony klíšťat totiž bývá z pohledu onemocnění lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou často horší než celá letní sezona. Lidé už totiž rezignují na ochranu proti těmto parazitům, kteří jsou ale stále aktivní.
Houbaři, pozor: Teplý podzim přeje klíšťatům
Parazitolog Votýpka: Teplý podzim znamená pro klíšťata druhou sezonu (zdroj: ČT24)
„Teplý podzim skutečně znamená další zvýšenou sezonu klíšťat,“ přiznává Votýpka s tím, že pokud je navíc teplý podzim kombinován s nadměrným výskytem hub, jako tomu je letos, zvyšuje se tím výrazně i četnost kontaktu člověka s klíštětem, a tedy i riziko nákazy.
Klíště může být aktivní až do teploty kolem pěti stupňů Celsia. Dojde-li k výraznějšímu ochlazení pod tuto teplotní úroveň, aktivita těchto parazitů ustává. „Ve chvíli, kdy se objeví první mrazy, tak klíšťata zalezou, zimují a čekají do další sezony,“ dodává parazitolog.
V českém podnebí přenášejí klíšťata na lidi dvě závažná onemocnění - klíšťovou encefalitidu a lymskou boreliózu. Podle Votýpky je dokonce možné, aby jedno klíště nakazilo lidský organismus oběma patogeny.
- „To, že nás klíště nakazí, ještě neznamená, že budeme nemocní. Patogen v klíštěti se vyskytuje zejména ve slinných žlázách, během sání se může dostat do našeho těla, ale pak nastane několik situací. Buďto je vzápětí zlikvidován naší imunitou, nebo může vyvolat nějaké celkem nevýznamné projevy onemocnění a sami se vyléčíme, anebo pak skutečně zůstáváme nemocní delší dobu a musíme vyhledat péči.“
Klíšťata jsou stále otužilejší
Klíšťata není možné najít pouze v extrémně suchých a extrémně chladných oblastech. „V současné době v souvislosti s globálními změnami klimatu se klíšťata posouvají jak do vyšších nadmořských výšek, a to i na území našeho státu, tak i do chladnějších oblastí v rámci celé Evropy,“ konstatuje docent Votýpka.
První příznaky onemocnění způsobené tímto parazitem se objevují jeden až dva týdny. „Pak ovšem může nastat období klidu v rámci týdnů, až pak může nastoupit další vlna,“ přibližuje průběh nemoci parazitolog Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Očkování existuje pouze na klíšťovou encefalitidu, ovšem v Česku není povinné. Odborníci doporučují aplikaci této vakcíny po jednom až dvou letech. Proti lymské borelióze, která se na našem území vyskytuje častěji, však očkování neexistuje. Podle Votýpky se ale lépe léčí.
Na západ od nás se encefalitidou nenakazíte
Zajímavé je, že lymská borelióza se vyskytuje po celé Evropě, kdežto klíšťová encefalitida spíše jen na východ od České republiky. Západně od nás zasahuje pouze do území Německa a Rakouska, dále na západ bychom ji podle Votýpky nepotkali.
- „Na západ a jih od nás se klíšťová encefalitida v podstatě nevyskytuje. Je to zvláštní, do teďka nevysvětlený fenomén, jaktože klíšťová encefalitida, byť klíšťata jsou všude a jsou evidentně schopná přenášet lymskou nemoc, tak klíšťovou encefalitidu nepřenáší všude stejně.“
Plošné hubení je podle něj v podstatě nemožné, neboť klíšťata prožívají téměř celý svůj život v úkrytu. Neexistuje prý ani žádný vhodný biologický způsob, jak na tyto parazity nasadit jejich vlastní patogeny nebo škůdce, kteří by si je sami našli a zničili.