Zatímco před týdnem přišlo k senátním urnám skoro 40 % voličů – tehdy probíhaly zároveň komunální volby – druhé kolo už voliče netáhlo. Letošní volby ale nebyly výjimkou, v roce 2002 přišlo ke druhému kolu 18,41 % voličů, což byla až dosud nejnižší volební účast. Zájem o volby se ale lišil i napříč republikou: Zatímco v obvodu Uherské Hradiště našlo cestu k urnám přes 21 % voličů, na Karvinsku to bylo méně než 10,5 %.
Sociální demokraté proto chtějí navrhnout, aby se prodloužila lhůta mezi prvním a druhým kolem o týden – pak by totiž lidem mohly přijít domů hlasovací lístky i před druhým kolem, což by podle Bohuslava Sobotky mohlo účast zvýšit.
Větší podporu má změna volebních dnů, která by se navíc dotkla všech voleb. Pokud by se místnosti otevřely jen v jeden den, ušetřil by stát třeba na odměně pro členy volebních komisí. Senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL) zase navrhuje přesunout volby z víkendu na pracovní dny.
Volební účast byla rekordně nízká
V rámci Evropy se dvoudenní volby konají jen v ČR. V Unii se nejčastěji hlasuje v neděli, sobotu má třeba Litva nebo Slovensko. V Irsku chodí lidé k urnám v pátek a ve Velké Británii nebo Nizozemsku ve čtvrtek.
Prezident Miloš Zeman v pátek přímo ve volební místnosti hovořil o volební povinnosti, která platí např. v Belgii nebo Řecku. „Stejně tak, jako volič má právo si svobodně vybrat, koho chce, má i povinnost účastnit se veřejného života,“ uvedl Zeman. Ve většině evropských států je hlasování při volbách nepovinné – výjimkou je Řecko, Lucembursko, Kypr nebo Belgie. Tam může neúčast při volbách znamenat pokutu v řádu stokorun – i proto dorazí např. v Belgii k urnám standardně kolem 90 % voličů.
S hlavou státu souhlasí komunisté - lidé jsou podle nich z politiky zklamaní. K urnám je tak netáhne ani pocit odpovědnosti za odevzdaný hlas. Podle šéfa KSČM Vojtěcha Filipa jde u nízké volební účasti i o legitimitu takového mandátu.
