Praha – Případ vraždy studenta ve Žďáru nad Sázavou urychlil diskusi o nutnosti systémových změn. Už roky se například mluví o reformě psychiatrické péče. Pacientů s psychickými problémy totiž stále přibývá, ale lékařů je málo a do systému jde i málo peněz. Na sto tisíc Čechů připadá dnes osm psychiatrů. Ti se mohou například schizofrenikovi věnovat pouze 2,5 hodiny ročně.
Psychiatři mají na pacienty málo času i peněz, na sto tisíc lidí je jich osm
Ochrannou léčbu nařizuje soud, obstarává ji ale lékař. Řada ambulancí, které se o problematické pacienty starají, je navíc soukromá. Systém je nejasný a může snáze selhat. Podle sexuoložky Růženy Hajnové není v zákoně řečeno, co všechno se má dělat. Na novele, která by nastavila pravidla ochranné léčby i za zdmi psychiatrických nemocnic, už proto od června pracuje tým odborníků. „Jsme zatíženi administrativou, máme mnoho povinností, ale zároveň nám nejsou vytvářeny dobré podmínky pro výkon jako takový,“ uvedl náměstek pro lékařskou péči Marek Páv.
Na sto tisíc Čechů připadá osm psychiatrů
Péče o pacienty, kteří už svoji nemoc nezvládají, je náročná. Aby fungovala dobře, je podle odborníků nutná spolupráce mezi resorty zdravotnictví, spravedlnosti a taky sociálních věcí. S kontrolou třeba schizofreniků nebo sexuálních deviantů, kterým soud nařídil ochrannou léčbu, by tak mohla pomáhat například probační a mediační služba, která už dohlíží na lidi v podmínce.
Psychiatři by díky změnám získali více času na samotné léčení. Na sto tisíc Čechů totiž připadá asi osm psychiatrů. Jen pacientů se schizofrenií je přes padesát tisíc. Jednomu nemocnému se přitom lékaři mohou věnovat pouze dvě a půl hodiny ročně, více času pojišťovna neproplácí. Ministerstvo nyní počítá, že výdaje zvýší. Zatím jdou na tento typ péče tři procenta. Průměr Evropské unie je ale osmiprocentní.
Více o reformě psychiatrické péče si můžete přečíst zde.
Psychiatrie v Česku je dlouhodobě podfinancována, za dvě desítky let se nedočkala ani změn v organizaci. Už léta se proto čeká na reformu psychiatrické péče, která byla schválena už na jaře 2013 jako součást Národního programu reforem. Její podstatou má být poskytování péče blíže pacientovi, v jeho přirozených podmínkách. Měla by se zakládat mimo jiné na komunitních Centrech duševního zdraví, která by převzala část nemocných z léčeben. Přerod péče se má odehrát postupně a vždy s ohledem na pacienta.
Události o psychiatrické péči (zdroj: ČT24)
Centra mají být vázána regionálně, reforma počítá s jedním centrem na 100 tisíc obyvatel. Tato jednotka by zahrnovala péči praktického lékaře, psychiatrickou ambulanci a komunitní sestru. Dále se v jejím rámci počítá s krizovými centry, na která by měla navazovat akutní nemocniční péče. Léčebny by pak měly mít i dlouhodobá lůžka pro pacienty, kteří nejsou schopni života mimo instituci. Reforma sleduje i lepší kooperaci mezi psychiatrií a ostatními medicínskými obory.
Terénní služby mají omezit návrat pacientů do léčeben
Česká republika by do roku 2020 měla z fondů EU získat na reformu psychiatrie šest miliard korun. Čtyři miliardy mají putovat na modernizaci psychiatrických léčeben, nemocnic s psychiatrickou péčí a na budování komunitních center. Zhruba dvě miliardy pak půjdou na vzdělávání zdravotníků a na kampaň, která má pomoci zbavit klienty psychiatrické péče stigmatu. Část reformy už funguje například při pražské Vojenské nemocnici. Někteří pacienti se sice dlouhodobému pobytu v ústavu nevyhnou, takzvané terénní služby ale mají přispět k tomu, aby se tam nevraceli.
V Česku je nyní většina péče soustředěna do velkých léčeben a psychiatrických nemocnic. Pacientů v psychiatrii přitom dlouhodobě přibývá. Podle odhadů expertů Světové zdravotnické společnosti (WHO) a Světové banky budou některé duševní poruchy ve 21. století představovat největší globální zdravotní zátěž lidstva. Nejvíce bude unipolárních depresí.