Iniciativy nechtějí Sváčka ve vedení vrchního soudu. „Jde na ruku,“ říkají

Praha – Protikorupční iniciativy jsou proti tomu, aby se místopředsedou Vrchního soudu v Praze stal Jan Sváček. Připomínají na jeho minulost a pověst člověka, který „jde na ruku“ klientelistickým a politickým skupinám. Proti Sváčkovi se vymezila také část senátorů, která označuje jeho případné jmenování za znevážení Senátu, který opakovaně odmítal návrhy na Sváčkovo jmenování ústavním soudcem. Místopředseda vrchního soudu přitom podle nich má větší vliv než řadový ústavní soudce. Za Sváčka se ale postavil senátor Miroslav Antl, který mimo jiné poukázal na to, že kdyby bylo podezření opodstatněné, nedostal by Sváček prověrku od NBÚ.

Zástupci iniciativ spolu se senátory vyzvali ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou, aby nejmenovala Jana Sváčka místopředsedou Vrchního soudu v Praze. Sváček přitom podle dřívějších informací zvítězil ve výběrovém řízení na post místopředsedy Vrchního soudu v Praze pro trestní úsek.

Vraťte nám stát: Sváček je napojen na klientelistické sítě

Podle iniciativy Vraťte nám stát ale nejde o vhodného kandidáta. Předseda Vraťte nám stát Václav Němec charakterizoval Sváčka jako osobu, která má „problematické vazby na lidi s tzv. polosvěta, na různé klientelistické sítě“ a navíc „lhal o své minulosti, o svém členství v KSČ“. „Je o něm známo, že je ochoten často jít na ruku a je ochoten vyjít vstříc různým klientelistickým nebo politickým skupinám,“ dodal Václav Němec.

Proti Sváčkovi vystoupil také Nadační fond proti korupci, iniciativy jsou přesvědčeny, že Sváčkovo jmenování do čela trestního úseku pražského vrchního soudu by mohlo ovlivnit mnoho kauz, které po odvolání právě u tohoto soudu končí. Iniciativy podpořila také skupina senátorů. Ti jsou přesvědčeni, že poté, co opakovaně odmítli prezidentské návrhy na Sváčkovo jmenování ústavním soudcem, není vhodné jmenovat ho do vedení vrchního soudu. „Považovali bychom za znevažování role Senátu, pokud by tato osoba měla vykonávat funkci, která by fakticky znamenala větší míru kompetencí, než fakticky má ústavní soudce,“ uvedl nezařazený senátor Libor Michálek. K výzvě se připojili také senátoři Jan Horník, Jiří Šesták (oba z klubu Starostové a Ostravak) a nezařazená senátorka Alena Dernerová.

Senátor Antl: Sváček na post místopředsedy patří

Proti stanovisku svých kolegů se ovšem postavil senátor zvolený za ČSSD Miroslav Antl. Ten odmítl obviňování Sváčka s tím, že není opřeno o rozhodnutí soudu nebo jiného správního orgánu. „Pokud vím, doktor Sváček měl v posledních pěti letech prověrku na tajné, prověrku Národního bezpečnostního úřadu. Sám jsem byl podroben takovéto prověrce, takže vím, že kdyby tam bylo opodstatněné podezření, že by prověrku nesměl dostat,“ poukázal Miroslav Antl. „Nevidím jeho morální profil jako pravomocně zpochybněný. Jsou to dohady,“ dodal.

Je přesvědčen, že je Jan Sváček vhodným kandidátem na místopředsedu vrchního soudu. „Jana Sváčka znám jako excelentního trestního právníka, který je i schopným soudcem, a myslím si, že právě trestní soudce se svou bohatou praxí patří na post místopředsedy Vrchního soudu,“ řekl senátor. Zdůraznil však, že je případné jmenování výhradně odpovědností ministryně spravedlnosti.

Ministryně přemýšlí, rozhodne se do konce října

Jak se ministryně spravedlnosti zachová, není jasné. Její mluvčí Kateřina Hrochová uvedla, že Válková, která je nyní v zahraničí, sbírá všechny podklady, registruje výzvy, ale chce si věc seriózně promyslet. Své rozhodnutí by mohla oznámit koncem října.

Jan Sváček mezi lety 1999 a 2013 předsedal Městskému soudu v Praze, potom se stal soudcem pražského vrchního soudu. V letech 2011 a 2013 jej prezidenti nominovali na ústavního soudce, Senát ale obě kandidatury zamítl. V minulosti se o Sváčkovi hovořilo také v souvislosti s místem ministra spravedlnosti, po roce 2003 byl také poradcem tehdejšího prezidenta Václava Klause.