Praha – Premiér Bohuslav Sobotka polemizuje s prezidentem Zemanem o zásahu na Národní třídě 17. listopadu. Podle Sobotky šlo o masakr – lidé nemohli odejít a byli zbiti, uvedl v mimořádném vydání Otázek Václava Moravce z Bratislavy. Tvrdost zákroku a význam demonstrace pro pád režimu v sobotu zpochybnil prezident Miloš Zeman. Proti jeho vyjádření se však ohradili i další politici a účastníci listopadových protestů.
Zásah na Národní třídě byl masakr, oponuje Sobotka Zemanovi
„To, co jsem viděl, to, co jsem slyšel od účastníků, ten zásah byl mimořádně brutální na Národní třídě. Já myslím, že se nedá bagatelizovat,“ prohlásil Sobotka. Na Národní třídě v Praze před 25 lety nebyl, účastnil se ale podle svých slov jiných demonstrací v letech 1988 a 1989. Při nich sice také docházelo k brutalitám, ale standardní bylo, že policie protestanty vytlačovala, uvedl premiér. Na Národní třídě to podle něj byl masakr. „Těm lidem, kteří na demonstraci byli, tomu čelu, se znemožnilo odejít a ti lidé tam prostě na místě surově byli zbiti,“ dodal.
Zeman v sobotu v debatě k výročí revoluce uvedl, že protest na Národní třídě byl jednou z 'x' demonstrací a zákrok Sboru národní bezpečnosti (SNB) nebyla žádná „krvavá řež“. Do centra se studentským průvodem z Albertova došel, z Národní třídy utekl, když se proti demonstrantům rozběhli členové lidových milicí, řekl prezident. Revoluci v listopadu 1989 podle něj nevyvolal policejní zákrok na Národní třídě, ale nepravdivá zpráva o tom, že na jeho následky zemřel student Martin Šmíd.
Proti zpochybňování tvrdosti zásahu policie na Národní třídě se postavili i další politici. Europoslanec a místopředseda ODS Jan Zahradil, který se demonstrace účastnil, uvedl, že studenti byli 17. listopadu 1989 zmláceni do té doby nevídaným způsobem. Brutální zásah policie není možné relativizovat, řekl dnes v pořadu Partie televize Prima. Podle místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše byl zákrok proti demonstraci tvrdý a zbytečný a lidi tehdy právem naštval.
„Problém s listopadovým výročím je v tom, že ještě není součástí oficiálního kánonu velkých dějin. My ho ještě nemáme v kolektivní paměti, jako tam máme 28. říjen nebo osvobození od okupace. My ho naopak stále aktivně žijeme, proto se o něj takovým způsobem přeme, proto ho někdo bagatelizuje, někdo ho dramatizuje. Stále jsme účastníky té události,“ komentoval výroky českých politiků právník a sociolog Jiří Přibáň.
Zemanovo hodnocení kritizují také další tehdejší protestující, například poslanec ODS Marek Benda, Michael Kocáb nebo Joachim Dvořák. Výroky označili za nesmysl, dokonce i za cílenou provokaci, uvedl dnes Český rozhlas Radiožurnál. „Události na Národní třídě 17. listopadu sice byly jednou z mnoha demonstrací, ke kterým v té době docházelo, nicméně ten zákrok na základě studia, které jsme provedli, byl na tehdejší události mimořádně krvavý. Byla tam celá řada zraněných, existují z toho různé záznamy a svědectví, takže je to možné i doložit,“ cituje rozhlas historika Ústavu pro studium totalitních režimů Milana Bártu.
Při policejní akci na Národní třídě bylo zraněno přes 560 osob, desítky z nich vážně (včetně trvalých následků). „Byl to nesmírně brutální zákrok, byla tam krev, bylo tam roztrhané oblečení,“ popsal následky scénárista a režisér Igor Chaun, jeden z přímých účastníků. Z celkového počtu 1 600 zasahujících příslušníků SNB byly obžalovány pouze tři desítky policistů; většina z nich vyvázla s podmíněnými tresty (více zde).