Praha – Česko si připomíná listopadové události roku 1939 a 1989. Zejména na pražské Národní třídě, u Hlávkovy koleje a také na Albertově se scházejí od rána stovky lidí. Politici se dopoledne střídali u pomníku v podloubí Kaňkova domu, zatímco o pár desítek metrů dále se po 11:00 sešli kritici prezidenta Miloše Zemana. Ti o sobě dali hlasitě vědět také na vzpomínkovém setkání právě v areálu vysokých škol na Albertově. Tamní projev Miloše Zemana téměř přehlušili. Do hlavního města přicestovali také prezidenti zemí V4 a Německa.
Národní třída i bouřící Albertov: Země vzpomíná na studentské protesty
Pomník na Národní třídě
Mezi prvními dorazil k pomníku na Národní třídě předseda hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš. Prohlásil, že tehdejší režim většina národa nenáviděla, ale jen málokdo se odvážil proti němu otevřeně vystoupit. „Myslel jsem hlavně na lidi, kteří byli schopni jít do vězení a bojovat za nás,“ řekl novinářům. Podotkl, že revoluce následně tyto lidi pohltila a vytratily se i jejich ideály.
Kromě Babiše se mezi prvními ukázal i premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka: „Listopad 89 byl důležitý a hlavně pozitivní okamžik v našich dějinách, přinesl nám svobodu a demokracii a teď už všechno záleží jenom na nás,“ řekl. Krátce před polednem šéf vlády odletěl do Spojených států, kde se zúčastní odhalení busty Václava Havla v kongresu a bude jednat s viceprezidentem Joem Bidenem.
K památníku na Národní třídě přišli zástupci ANO už v ranních hodinách
Hned po Sobotkovi přišel na Národní třídu i bývalý prezident Václav Klaus, který odmítl hlasy, které období po začátku takzvané sametové revoluce hodnotí negativně.„Určitě jsme základní transformaci naší země udělali úspěšněji, rychleji, klidněji a lidsky únosněji než všechny naše sousední země,“ poznamenal Klaus, který kromě prezidentského úřadu zastával třeba úřad premiéra či v porevoluční době post ministra financí.
Šéf strany TOP 09 Karel Schwarzenberg ocenil hlavně to, že už v neděli kolem pomníku na Národní třídě bylo hodně svíček. „Tedy ne všichni sdílejí názor, že ten 17. listopad byl nepodstatný, jak dnes slyšíme shora,“ dodal Schwarzenberg. Podle Petra Fialy z ODS by lidé po 25 letech měli být znovu aktivními demokraty. „… abychom o svobodu bojovali a nenechali si ji vzít. Protože žijeme v době, kdy je naše svoboda znovu ohrožována,“ komentoval předseda občanských demokratů.
GALERIE
videogallery_486217
Na Národní třídě se také sešli odpůrci prezidenta Miloše Zemana. Převážně mladí lidé tak chtějí dát najevo, že se jim nelíbí výroky a způsob vyjadřování hlavy státu. Po 11:00 symbolicky ukázali směrem na Hrad červenou kartu. „Jsem rád, že jsme to zvládli bez nadávek, s červenou kartou v ruce. To mi příjde, že je jasný postoj k občanské společnosti, že když se lidi normálně domluví, tak dokážou být slušní,“ uvedl Martin Přikryl, organizátor akce s názvem Chci si s Vámi promluvit, pane prezidente.K podobné akci se sešlo zhruba 500 lidí také v Brně - více čtěte zde.
Kritici prezidenta Miloše Zemana na Národní třídě
Hlávkova kolej
Názory, že si demonstracemi v roce 1939 národ uškodil, označil na shromáždění u Hlávkovy koleje v Praze na památku studentských obětí nacistické perzekuce v roce 1939 dlouholetý předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) za mylné. Nacisté by si podle něj našli jinou záminku pro postupnou likvidaci českého národa. Ty pocházejí ze stejného soudku jako kritika pozdějšího atentátu na protektora (Reinharda) Heydricha, uvedl.
Předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička vyzval k tomu, aby oslavy 17. listopadu byly znovu významně připomínány jako Mezinárodní den studentstva, nikoliv jen jako Den boje za svobodu a demokracii. Podle něj by bez 17. listopadu 1939 nepřišel ani 17. listopad 1989.
Ministr obrany Stropnický - Hlávkova kolej
Více než tisíc z nich převezli do koncentračního tábora Sachsenhausen, někteří se z něj už nikdy nevrátili. Devět studentů popravili Němci v bývalých ruzyňských kasárnách za to, že podle Němců stáli v čele studentských nepokojů. Právě v areálu kasáren se za účasti ministrů obrany a školství v těchto chvílích koná pietní akt „Ruzyně 1939–1941 nezapomeneme“.
Nacistický režim před 75 lety využil manifestaci 28. října, při níž byl smrtelně postřelen student Jan Opletal, k uzavření českých vysokých škol. Deset zástupců studentů nacisté zastřelili bezprostředně, stovky dalších poslali do koncentračních táborů. Na památku represe se tak 17. listopad stal Mezinárodní dnem studentstva.
Klárov
Několik desítek lidí se dnes sešlo na pražském Klárově kvůli nesouhlasu s kritikou prezidenta. Lidé zde nesli transparenty s hesly jako „Miloši, jsme s tebou“ nebo „Hanba pražské kavárně“. Cílem akce bylo podle organizátorů kritické zhodnocení vývoje v Česku za posledních 25 let a podpora prezidenta. Zeman v posledních týdnech čelí z různých stran kritice třeba kvůli cestě z Číny soukromým letadlem dvou významných firem, krokům při oslavách 28. října, vulgárním výrokům v rozhlasu v Hovorech z Lán nebo zpochybňování tvrdosti zákroku při demonstraci 17. listopadu 1989.
Zhruba 60 lidí, kteří se shromáždili na Zemanovu podporu, provolávalo například, že „prezidenta nedá“. Akce se obešla bez incidentů. Pouze několik kolemjdoucích prohlásilo, že je prezident „sprosťák“, a diskutovalo poté s pořadateli akce.
Albertov
Ve 14:30 začala jedna z největších vzpomínkových akcí také na Albertově. Právě odtud se před 25 lety vydal pochod demonstrantů do centra města. Na pietu kromě široké veřejnosti dorazili také prezidenti zemí Visegrádské čtyřky včetně české hlavy státu Miloše Zemana. Toho ale na místě „přivítaly“ stovky jeho kritiků, které provolávaly hesla jako „Miloše do koše“ nebo „Nechceme Zemana“.
Prezident Miloš Zeman na pražském Albertově
„Výsadou demokratické společnosti je možnost vyjádřit svůj názor. Je ale třeba si uvědomit také to, že k demokracii patří také respekt a ochota naslouchat názorům druhých,“ snažil se promlouvat k davu rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Zeman při svém proslovu mimo jiné zmínil, že podobné projevy nenávisti od lidí, kteří nebyli v roce 1989 na Národní třídě, považuje za zbabělost. Mezitím do jeho blízkosti občas přilétly předměty, zřejmě vajíčka.
- Miloš Zeman směrem k pískajícímu davu: „Nebojím se vás, jako jsem se nebál před 25 lety. Pozval jsem dnes na Albertov ty, kdo tady byli před 25 lety v době, kdy odvaha nebyla levná. V době, kdy každý, kdo se účastnil podobné demonstrace, riskoval vězení, vyhazov ze školy i ztrátu zaměstnání… Nevím, kdo z vás na Národní třídě byl - já ano. A je zbabělost od těch, kdo tam nebyli, aby teď přišli a házeli vajíčka nebo jiné předměty.“
Více o konfrontaci na Albertově ZDE.
Pražský hrad
Právě Zeman své kolegy nejprve přivítal na Pražském hradě. Nejvyšší představitelé Slovenska, Polska, Maďarska a Německa do Prahy přiletěli z nedělních slovenských oslav listopadových událostí roku 1989. Jejich přílet nabral oproti plánům zpoždění několika desítek minut. Hlavy států Zeman oficiálně přivítal za značného zájmu novinářů ze všech pěti zemí v Trůnním sále Pražského hradu. Řekl jim, že je vítá na hradě, který byl postupně stavěn po tisíc let.
Lidské světelné řetězy za svobodu a oběti komunismu se v 17:00 spojí v Praze, Brně, Ostravě, Plzni nebo v Hradci Králové. Ve stejném okamžiku vzniknou taky v New Yorku, Londýně nebo v Paříži. Ve francouzské metropoli zapálí svíčky synové Natalije Gorbaněvské Jaroslav a Josef. V Česku happening pořádá platforma Bez komunistů.cz.
Výročí 17. listopadu neopomene ani Česká televize, která připravila speciální vysílání, jež bude probíhat po celý den. Období, které znamenalo přechod od komunistické diktatury k demokracii, mapuje i Speciál ČT24. Kromě článků, které připomínají přelomové události, zde najdete i program ČT k výročí sametové revoluce, ale zejména zpravodajská videa z té doby.