Praha - Koalice se ani dnes neshodla na podobě úpravy platů ústavních činitelů. KDU-ČSL požaduje zmrazení na rok, ČSSD nárůst asi o tři procenta. Platy ústavních činitelů jsou už několik let zmrazené na stejné výši. Toto opatření ale koncem roku skončí, a pokud se poslanci nedohodnou na změně, tak by platy od ledna skokově vzrostly o 26 procent. Vedle poslanců a senátorů by se to týkalo i členů vlády nebo prezidenta.
Koalice se opět neshodla na výši platů poslanců
Původní vládní návrh počítal i v příštích čtyřech letech jen s nepatrným růstem o jedno procento. Vláda ho do sněmovny poslala už o prázdninách, poslanci ho ale zatím neschválili. Proto premiér Bohuslav Sobotka ve sněmovně počátkem listopadu na poslance apeloval, aby si s voliči nehráli na schovávanou a zákon schválili.
Jenže ve sněmovně se proti tak malému růstu platů zvedla revolta, o pár dní později proto premiér uvedl, že by považoval za optimální růst platů o 3,5 procenta. O tolik se totiž od listopadu zvedly platy státních zaměstnanců.
Poslanci se dohodli napříč kluby na růstu o 14,4 procent
Hospodářské noviny poté 20. listopadu informovaly o dohodě poslaneckých klubů napříč sněmovnou, podle které by došlo k růstu o 14,4 procent. Plat zákonodárce by tak odpovídal 2,5 násobku průměrné mzdy. Podle této dohody se má základní plat zvyšovat postupně po čtyři roky. Dostal by se tak na úroveň, kde byl před deseti lety, tedy než začalo snižování a zmrazování, a to na 2,75 násobek průměrné mzdy. Také rozpočtový a sociální výbor doporučily zvýšení platů o 14,4 %, právě na základě dohody mezi kluby.
Jenže tento návrh odmítlo předsednictvo ČSSD a také prezident Zeman, který avizoval, že by takový růst platů vetoval. Sobotka pak prohlásil, že pokud budou chtít poslanci obstruovat, aby se jim od ledna skokově zvýšily platy, tak bude iniciovat svolání mimořádné schůze.
Teď se strany předhánějí, kdo navrhne nižší růst
V prosinci pak došlo k dalšímu zlomu, poslanci ANO se totiž shodli, že podpoří původní vládní návrh, který počítá s růstem platů o procento. Vzápětí se k němu připojil i poslanecký klub ČSSD. Lidovci zase navrhovali, aby se platy nezvyšovaly vůbec a ještě příští rok zůstaly zmrazené. Poslanci ANO se pak přiklonili na stranu lidovců.
Jenže třeba místopředsedkyně sněmovny za ANO Jaroslava Jermanová se včera při druhém čtení poměrně ostře obula do premiéra Sobotky, že zrušil dohodu všech frakcí o růstu platů o 14,4 procent. „Zničil jste to, na čem jsme tady pracovali,“ řekla Sobotkovi Jermanová a žádala jeho omluvu.
Koalice se opět neshodla na výši platů poslanců (zdroj: ČT24)
Úsvit navrhuje zmrazení platů na příští čtyři roky a s pozměňovacím návrhem přišel i šéf sněmovny Jan Hamáček (ČSSD), který navrhuje platy navázat na mzdy v nepodnikatelském sektoru. Jeho návrh by znamenal zvýšení platů asi o 2,9 procenta. Ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš zase přišel s nápadem, že by v budoucnu mohla výši platů zákonodárců stanovovat vláda. Současný stav, kdy si o platech rozhodují sami, je podle něj gigantickým střetem zájmů.
O tématu budou ještě zítra jednat poslanecké kluby. Sněmovna příslušný návrh zákona poslala do třetího čtení, závěrečné hlasování přijde na řadu zřejmě už v pátek.
Základní plat poslance a senátora bez jakékoli funkce je nyní 55 900 korun. Místopředsedové výborů mají plat 78 700 korun, ministři vlády a místopředsedové Senátu a sněmovny pobírají základní plat 106 600 korun. V případě premiéra a šéfů obou komor přesahuje odměna 150 tisíc a u prezidenta 180 tisíc korun.
Všichni ústavní činitelé pak ale mají nárok ještě na další náhrady: v případě poslanců zvyšují jejich příjmy nejméně o polovinu.