Vláda se v lednu bude zabývat prokazováním majetku od pěti milionů

Praha – Poslední verze zákona o prokazování původu majetku, kterou v lednu bude vláda projednávat, počítá s hranicí pěti milionů korun. Pokud lidé nebudou schopni doložit, za co pořídili majetek nad tuto částku, může je finanční úřad potrestat. Koalice se však na konkrétní podobě zatím neshodla, jenom na drobnostech, třeba že zákon nebude platit plošně. V platnost by ho ale chtěli uvést v roce 2016.

Události ČT: Prokazování původu majetku (zdroj: ČT24)

Původní záměr vlády byl, že podobu zákona o prokázání původu majetku schválí do konce roku. Tato představa se nenaplnila a ani lednový termín schůze, na které se téma znovu otevře, možná výsledek nepřinese. Ministerstva totiž mají připomínky. Různí se názory na to, jaký má být rozsah retroaktivity a jak velký by měl být rozdíl mezi přiznaným a reálným majetkem, než k sobě přitáhne kontrolu finančního úřadu. „Jsou různé názory ohledně rozdílu v majetku, jestli to má být pět nebo deset milionů vůči odhadu finanční správy,“ uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Nynější návrh počítá s nižším limitem, tedy pěti miliony korun. Pokud by byla přijata taková verze, tak kdo by danil tři sta tisíc korun a koupil si dům za šest milionů, mohl by posléze prokazovat, kde na to vzal peníze. Pokud by to nedokázal, úřad by mu vyměřil daň a penále, které by mohlo výši daně až zdvojnásobit. Původně se mluvilo o možnosti zabavení majetku bez prokázaného původu, po projednání ve vládě od toho ale ministerstvo upustilo. Důvodem bylo i to, že daňové nástroje nemohou sloužit ke konfiskaci majetku.

Rozpory nad výší hodnoty majetku k přiznání

Už měsíce se vedou debaty o konkrétní hranici výše hodnoty majetku, jehož původ by v případě nesouladu s výší příjmu musel být prokazován. V červnu 2014 označil prezident Miloš Zeman za rozumnou hranici, která nebude sloužit k „otravování“ lidí, 20 milionů korun. Když 17. října představilo ministerstvo financí podobu zákona, za významný rozdíl byla stanovena hranice deseti milionů korun. Na zákon čeká složitý legislativní proces, musel už reagovat na řadu připomínek z dalších ministerstev. Poslední návrh zákona by hranici k prokazování majetku měl snížit až na pět milionů korun.

Retroaktivita zákona by mohla jít proti ústavě

Z právního hlediska komplikovanější může být rozhodnutí o tom, jak se zákon promítne do minulosti. „Abychom se nedostali do problémů s ústavou,“ upozornil místopředseda sněmovny a KDU-ČSL Jan Bartošek na to, že by to mohlo jít proti stabilitě právního prostředí. Podle Romana Sklenáka (ČSSD) je zkrátka složitější prokazovat původ majetku v delším časovém období. Zatímco poslanci se tak drží zpátky, hlava státu je v této otázce nekompromisní a žádá tvrdší podobu zákona. „Nikoli aby byl založen na principu 'co sis nakradl, to je tvoje, ale dál už nekraď',“ uvedl prezident Miloš Zeman ve svém vánočním projevu.

Proti návrhu se dlouhodobě staví pravicová opozice. „Toto opatření pouze dělá z občanů automaticky podezřelé a otevírá prostor pro sousedská udávání, že ten či onen si koupil auto, které já nemám,“ řekl Jan Skopeček (ODS). Lidé by se však neměli obávat nové administrativy, protože by prokazování nebylo zavedeno plošně.

Co bude vláda v roce 2015 projednávat

  • sektorová daň - ČSSD ji chce pro firmy v oborech telekomunikace, energetika nebo bankovnictví a pojišťovnictví, ANO je proti
  • penzijní reforma - náhrada za zrušení druhého pilíře
  • zákon o státních zástupcích - návrh ministerstva spravedlnosti kritizuje premiér a státní zástupci