Německý archiv vydražil Kafkův rukopis 17. listopadu 1988 u londýnské aukční síně Sotheby's. Za zhruba dva miliony dolarů jej prodala někdejší sekretářka Kafkova přítele Maxe Broda Esther Hoffeová. Izraelská strana ale tvrdí, že německý archiv v době, kdy rukopis Procesu získal, věděl, že je kolem něj problém.
Případ budí v Izraeli o to větší pozornost, že Proces a další případné Kafkovy rukopisy a písemnosti jsou v současnosti v Tel Avivu dokonce předmětem soudního řízení. Národní knihovna bojuje o práva na Kafkovy neznámé texty ve snaze zabránit tomu, aby je dvě dědičky prodaly do ciziny. Začátkem října nařídil izraelský soud dvěma dcerám zesnulé Hoffeové zpřístupnit dosud utajované písemnosti obsahujících možná kromě Brodových textů a dokumentů i ztracené rukopisy Franze Kafky.
Telefonát Evy Pláničkové
Max Brod nesplnil poslední přání svého přítele Kafky a po jeho smrti spisovatelovy rukopisy nespálil. V roce 1939 s nimi přicestoval do Tel Avivu a před svou smrtí v roce 1968 je svěřil své sekretářce Hoffeové. Ta zemřela v roce 2007 ve 101 letech. Až do smrti se bránila snahám státních archivářů prohlédnout dokumenty z Kafkova odkazu, přičemž si přišla na miliony prodejem některých z nich. Kvůli právním sporům se dosud nemohou obě její dcery a dědičky, které přežily holokaust a je jim nyní kolem 80 let, ujmout celého svého dědictví.
