„Naděje umírá poslední, těžko říct, jak to dopadne. Ten druh se na lokalitě už dlouhodobě pohybuje na hraně kritické hodnoty populace,“ upozornil Karel Chobot z Agentury ochrany přírody a krajiny.
Letošní počítání housenčích hnízd přineslo nejnižší číslo, symbolickou třináctku. Co s housenkami udělá zima plná výkyvů, se neví. „Jsme teď ve stavu absolutní nejistoty, protože netušíme, jestli mu vyhovuje více, když je zima teplejší, nebo naopak, když je zima chladnější,“ vysvětlil entomolog Martin Konvička.
Reportáž Vladimíra Kořena
Příčinou rychlého úbytku je změna hospodaření v lesích, nedostatek prosluněných listnatých lesů. Ke změně se nepodařilo přesvědčit ani majitele posledního hnědáskového lesa. „Hospodáři mají strach z toho, jestli to hospodaření, ke kterému se je snažíme přesvědčit, jestli pro ně bude dostatečně výnosné, jestli je uživí,“ řekla Tereza Mináriková z Agentury ochrany přírody a krajiny.
Entomologové uvažují o přesunu druhu. „V případě tohoto druhu je možná na místě o tomto přesunu uvažovat,“ uvedl Karel Chobot. Vůbec však není jisté, že se z několika desítek posledních housenek na jaře vylíhne dostatek dospělých motýlů. Ztrátou živočišného druhu vypadne kolečko z přírodních vazeb, o kterých toho vědci zatím vědí málo. V posledních desetiletích přitom v české přírodě vyhynulo 17 druhů denních motýlů a 74 je jich ohroženo.
