„Hroby byly postaveny vedle královské pyramidy, což znamená, že ti pohřbení v žádném případě nebyli otroci, protože ti by si nesměli hroby stavět v takové blízkosti krále,“ řekl šéf egyptské Národní rady pro památky Zahí Havás. V největším z nalezených hrobů byl pohřben muž jménem Idu. Jeho obdélníková hrobka je z hliněných, zvenčí omítnutých cihel. Kolem ní byly další a menší hroby i pohřební šachty, v nichž se našly lidské kostry a hliněné nádoby.
Archeologové kromě jiného zjistili, že hlavním jídlem dělníků byli buvoli a ovce, které posílali na staveniště zemědělci z jihu a severu Egypta. Denně se prý spotřebovalo 21 buvolů a 23 ovcí a jejich dodavatelé byli osvobozeni od placení daní. Havás odhaduje, že se na budování největší z hrobek egyptských faraonů podílelo na 10 tisíc lidí.
První hroby dělníků byly objeveny v 90. letech. Zjistilo se z nich například, že dělníci měli poměrně dobrou lékařskou péči, což vyvracelo dosavadní přesvědčení o primárním zastoupení otroků. Dělníci měli také povoleno stavět si vlastní hroby v podobě malých pyramid z hliněných cihel.
