Někdejší příslušník neofašistického hnutí Šediví vlci má na kontě vraždu novináře, útěk z přísně střeženého vězení, ale hlavně zločin, kterým se 13. květen 1981 zapsal do dějin: atentát na papeže Jana Pavla II. Nastoupil dráhu byznysmena, kterou kombinuje s řečmi o mesiášství. Přebývá v luxusním hotelu, kde noc přijde v přepočtu na 14 tisíc korun. Vybírá, komu podepíše tučný kontrakt. Za exkluzivní interview má inkasovat dva miliony dolarů, za dvě knihy, které už napsal, by chtěl získat pět milionů dolarů.
Mehmet Ali Agca:
„Každá lidská bytost v tomhle století zemře. Nejsem Bůh ani syn Boha, já jsem věčný Kristus.“
Z vraha multimilionářem
Agcovi papež už dvakrát odpustil, atentátník se teď pojede do Vatikánu pomodlit. Dorazí i s bodyguardy a zástupy kamer. Modlitba u hrobu Svatého otce bude velkolepá show, na níž bývalý atentátník jistě neprodělá. Potvrdí tím starou pravdu, že svět odjakživa fascinovali hrdinové i padouši.
Agca by totiž nebyl prvním zločincem, z něhož by se stala celebrita. Filmaři zpracovali příběh nejnebezpečnějšího britského vězně Charlese Bronsona, který je na samotce kvůli své enormní agresi už 30 let. Slávu si po desetiletí užíval i lupič Ronnie Biggs z velké vlakové loupeže, který na útěku zpíval pro Sex Pistols a dělal reklamu na spodní prádlo. Žijícím králem všech zločineckých celebrit je ale stále Charles Manson. O instruktorovi brutálních sadistických vražd vznikaly filmy a knihy jako na běžícím pásu a zpěvák Marilyn Mason si po něm dokonce zvolil pseudonym.
Zločinec se sklonem k showbyznysu může získat uplatnění i v Česku. Zatímco slavný vrah z 19. století Václav Babinský po propuštění z brněnského Špilberku ještě jezdíval do pražských hospod bavit štamgasty za pár piv, ve 21. století už vrah Jiří Kajínek dokázal vydělat desítky tisíc korun za reklamu na rádio a letos dokonce vstoupí na stříbrná plátna v chystaném Jáklově snímku Kajínek.
