Schůzka o Náhorním Karabachu byla zřejmě pokrokem

Soči/Moskva - O Náhorním Karabachu v Soči jednali prezidenti Arménie Serž Sarkisjan, Ázerbájdžánu Ilcham Alijev a Ruska Dmitrij Medveděv. Dohodli se, že připraví řešení sporných bodů pro mezistátní smlouvu. Arménie se zmocnila Náhorního Karabachu během ozbrojeného konfliktu na začátku 90. let a Ázerbájdžán tím ztratil kontrolu nad 16 procenty svého území. Teď je chce samozřejmě získat zpět. Stažení vojsk z okupovaných oblastí Ázerbájdžánu požaduje i Rada bezpečnosti OSN.

„Hlavním dnešním výsledkem se zdá být dohoda o tom, že strany v bodech, kde se neshodují, připraví své konkrétní nápady a formulace,“ řekl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov po ukončení schůzky. Nic konkrétnějšího ohledně připravované dohody o základních principech urovnání karabašského problému neprozradil. 

Náhorní Karabach je předmětem tvrdého sporu mezi Armény a Ázerbájdžánci od konce 80. let. Během ozbrojeného konfliktu v letech 1988-1994, který si podle odhadů vyžádal na 30 tisíc mrtvých, se Arméni z Náhorního Karabachu s podporou Arménie zmocnili kontroly nad tímto územím. To teď Ázerbájdžán považuje za okupované. Všechny pokusy o dosažení dohody mezi oběma zeměmi byly dosud neúspěšné. V pozadí je otázka národnostní i náboženská - v Arménii převládá křesťanství, v Ázerbájdžánu islám. Ázerbájdžánský prezident loni v listopadu varoval, že pokud by jednání byla dále bezvýsledná, vyhrazuje si použít sílu.