Konflikt začal počátkem ledna, když americký gigant Google oznámil, že byl obětí kybernetického útoku vedeného z Číny. Terčem byly hlavně e-mailové schránky čínských aktivistů, což podle expertů nese otisky čínské vlády. Google na útok reagoval hrozbou, že jestliže Čína neustoupí od podmínky cenzury internetového vyhledávače v zemi, společnost se z čínského trhu stáhne. Podpora americké vlády na sebe nedala dlouho čekat.
„Země, které omezují volný přístup k informacím nebo porušují základní práva uživatelů internetu, riskují, že se oddělí zdí od pokroku tohoto století. Spojené státy a Čína mají na tuto záležitost odlišné názory,“ uvedla americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová.
Reportáž Tomáše Etzlera
Čínská vláda označila obvinění z útoku za bezdůvodné a ohradila se proti výrokům Washingtonu s tím, že mají Čínu očernit a že ohrožují čínsko-americké vztahy. „Rád bych zdůraznil, že internet v Číně je otevřený a zároveň řízený v souladu s čínskými zákony,“ reagoval mluvčí čínského ministerstva zahraničí Ma Čao-sü.
Čína blokuje tisíce stránek - prý chrání společnost
Skutečností je, že cenzoři v Číně blokují tisíce webových stránek. Vláda vysvětluje, že tak bojuje proti šíření pornografie, organizovanému zločinu nebo pokusům o destabilizaci země. Aktivisté tvrdí, že kontrola informací je pilířem moci každého totalitního režimu a že čínský agresivní postoj proti internetu prozrazuje nejistotu vlády establishmentu.
Stále více ze 350 milionů čínských uživatelů internetu dokáže cenzuru obejít pomocí proxy serverů. Většina ale stále nemůže všechny jeho výhody plně využívat. Dokud čínská vláda blokovala hlavně webové stránky disidentů, stoupenců hnutí Falun Kungu nebo tibetských aktivistů, bylo to většině uživatelů čínského internetu jedno. Blokování stránek YouTube, Facebook, Twitter nebo možnost vypuzení populárního Googlu z čínského trhu však ovlivňuje a hněvá desítky milionů Číňanů. To může podle některých pozorovatelů vést k protestům nebo dokonce sociálním nepokojům.
