Zahájení nové etapy sanace škod po chemické úpravě uranové rudy je vždy politickou událostí s velkou publicitou. O zpomalení, nebo dokonce zastavení prací oproti tomu informují pouze nevládní organizace. „My zastavení financování sanace kalojemů vnímáme jako velký problém,“ říká Monika Machová-Wittingerová z hnutí Jihočeské matky. „Nám chybí čtyři sta milionů korun na provoz celého Diama. Částka na objekty v Mydlovarech je dvacet milionů korun. Já věřím, že tu částku dostaneme,“ neztrácí naději ředitel Diama Jiří Jež.
V okolí bývalé továrny na zpracování uranové rudy je dvě stě sedmdesát hektarů nádrží obsahujících třicet šest milionů tun kalů. Do jejich sanace už stát vložil přes miliardu, další nejméně dvě budou ale potřeba. Každý z kalojemů spolkne denně několik tisíc tun škváry, popílku a třeba i rozdrcených pneumatik. Někdy se sem naváží i nelegální odpad. V minulých letech celníci zadrželi nejméně pět kamionů, které sem podle výpovědí řidičů mířily. Pokud se příliv peněz zbrzdí, hrozí podle aktivistů vážné problémy. „Pokud nebudou sanace pokračovat, tak se bude šířit radioaktivní prach do okolních vesnic,“ domnívá se Monika Machová-Wittingerová.
Reportáž Petra Šuleře
Na druhou stranu místním vadí i samotná obří sanace. Těžká nákladní auta podle nich devastují silnice, obtěžuje je právě prach a hluk. „Když se zpomalí rekultivace, tak stihneme odstranit škody, které vznikly,“ uvádí starosta Mydlovar Petr Ciglbauer.
Likvidaci samotné továrny platí ze tří čtvrtin Evropská unie. V tomto případě přerušení sanace, bez ohledu na stav veřejných financí, nehrozí. Stát by totiž dotace musel vrátit.
