Jestli byli před 18 000 lety paleolitičtí lovci osidlující dnešní Opavsko svědky pádu meteoritu, můžeme jen hádat. Každopádně jej neuctívali a nepovažovali za božstvo, jak tomu bývalo v historii častým zvykem. Železné kameny naopak využili zcela prakticky, prostě jimi obložili své ohniště. „Analýzy prokázaly na těchto meteoritech stopy žáru, které nebyly stopami po průletu, kameny byly opravdu páleny v ohništích. Byla to pro ně atraktivní surovina. Používali pazourek, znali suroviny, které měli v okolí, ale tahle se tomu vymykala. Není tedy překvapením, že ji vzali a přinesli na své sídliště, zaujala je totiž svou neobvyklou barvou a hmotností,“ uvedla geoložka Slezského zemského muzea Opava Lenka Jarošová.
Opavské muzeum se tak má skutečně čím chlubit, nikde jinde ve světě se totiž meteority neobjevily v souvislosti s tak starým lidským osídlením. „Meteority dopadají na zemi poměrně často a poměrně často se i nacházejí. V takovémhle kontextu jsou však naprosto unikátní,“ ujišťuje geoložka Jarošová. O těchto kosmických tělesech však prozrazuje opavské muzeum daleko víc. „Můžete se tady dozvědět o vltavínech, několik zajímavostí o tzv. Tunguzské katastrofě, případně o kráterech nebo některých atraktivních pádech, jako je třeba zásah meteoritu do kapoty automobilu,“ dodala Lenka Jarošová.
Reportáž Kristiny Kačmarské
Meteority, které někdy před 18 000 lety dopadly přímo do Opavy-Kylešovic, je možné ve Slezském zemském muzeu vidět do 23. února.
