„V Anglii se celkem dobře uvedl, ovšem jeho osobní problémy, zvláště pak rozpad rodiny, velmi citelně ovlivnily jeho další tvorbu i postavení na výtvarné londýnské scéně. V jeho díle je patrná velká snaha vymanit se z těžké situace, překonat ji i černým humorem a usilovnou prací,“ přiblížila osobu výtvarníka jeho sestra, taktéž malířka Helena Gasper-Ludíková.
„Venson zaznamenával na svých posledních obrazech průběh své nemoci ne proto, aby si stěžoval a plakal, ale aby naopak svými znalostmi a uměním zveřejňoval, jak nemoc probíhá a co při ní člověk prožívá. Dostává se tak do kontextu s renesancí, kdy umění a lékařská věda začaly spolu velmi úzce spolupracovat,“ ocenil na tvorbě Josky Vensona historik umění Pavel Štěpánek.
Lenka Drmotová informuje z Faustova domu
Osobnost Josky Vensona na vernisáži 7. ledna přiblíží dokument režiséra Tomáše Škrdlanta, který se v projektu zabývá životem pacientů v pokročilém stádiu onkologického onemocnění.
