„Naše ekonomická situace je horší, než jsme očekávali. Jsme ve velmi složité rozpočtové situaci,“ řekl Papaconstantinu. Předchozí řecká vláda do rozpočtu údajně vůbec nezahrnula dluhy, které má stát vůči některým stavebním a dalším firmám. Právě tyto pohledávky přitom v současnosti zvedají rozpočtový deficit do neúnosných mezí. V EU přitom platí pravidlo, že by deficit rozpočtu neměl překročit tři procenta HDP. Šéf řecké státní pokladny očekává, že ke splnění této hranice se jeho země dostane nejdříve za tři nebo čtyři roky.
Díky podobným podvodům mohlo Řecko přijmout euro
Další věcí, kterou bude muset Řecko změnit, je zpracování ekonomických dat. Současná úprava statistik, kterou někteří experti nazývají podvodem, totiž není první v historii země. To je dáno zejména tím, že tamní statistický úřad není nezávislý na vládě. Poměrně nedávno se například ukázalo, že díky podobným podvodům mohlo Řecko přijmout euro, statistici totiž „vylepšili“ čísla vypovídající o řeckém hospodářství.Například rozpočtový deficit za rok 2000 byl revidován výše na 4,1 procenta HDP z předtím uváděných 2,0 procent. Přehodnocen byl podobně i vládní dluh, a to na 114 procent ze 106,2 procenta HDP. U státního dluhu Maastrichtská smlouva požaduje maximálně 60 procent vůči HDP nebo alespoň věrohodné směřování k této úrovni, při přijímání Řecka do eurozóny se ovšem nevyžadovalo bezvýhradně plnění tohoto ukazatele.
Nový řecký ministr financí o vývoji řeckého rozpočtu informoval již v pondělí ministry financí eurozóny a dnes i zbývající ministry celé EU, přičemž se mu dostalo překvapených reakcí a pochyb o důvěryhodnosti Řecka. „Hra skončila. Potřebujeme seriózní statistické údaje,“ uvedl lucemburský premiér a šéf ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker. Podle eurokomisaře pro hospodářské a měnové otázky Joaquína Almunii zase Evropská unie musí vyšetřit, proč a jak upravilo Řecko statistická data ve skutečnosti.
