V jakých případech má propuštěný pracovník nárok na odstupné?

Praha - Dostat výpověď z práce není nic příjemného. Znamená to hodiny strávené na úřadu práce, hledání nabídek v novinách a na internetu, rozesílání životopisů na všechny strany, účast v mnohokolových výběrových řízeních. Ale můžete mít štěstí, novou práci získat třeba hned zítra a možná ještě zajímavější a lépe placenou. Určitě důležité je ale vědět, jaká máte při výpovědi ze strany zaměstnavatelem práva, a zejména jak se nenechat připravit o dostupné.

Zákoník práce v § 67 přesně definuje, kdy máte na odstupné nárok. Není důležité, jestli vám dá výpověď zaměstnavatel nebo sepíšete dohodu o rozvázání pracovního poměru. Pro určení, zda máte na odstupné nárok, jsou rozhodující důvody skončení pracovního poměru.

Tři platy odstupného

Nárok na odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku máte v následujících případech:

  • ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část
  • přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část
  • stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách

Pokud vám dává zaměstnavatel výpověď (nebo se na ní dohodnete) z některého z výše uvedených důvodů, váš nárok na odstupné nezaniká ani v případě, že se tak stalo v době plánovaného návratu třeba z mateřské dovolené.

Bez nejméně tříměsíčního dostupného byste ale ze zaměstnání neměli odejít ale ani v případě, že již svou práci nemůžete vykonávat z důvodu nemoci nebo nebezpečí vážného ohrožení zdraví. K prokázání svého nároku ale budete potřebovat lékařský posudek vydaný zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává. Podle § 56 navíc vznikne v této situaci zaměstnanci nárok na odstupné pouze v případě, že mu zaměstnavatel neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení posudku výkon jiné práce.

Tentýž paragraf stanovuje ještě další případ, kdy má zaměstnanec nárok nejméně na tříměsíční odstupné, a to pokud zaměstnavatel zaměstnanci nevyplatí mzdu nebo její náhradu do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti.

Kdy dostaneme dvanáctiměsíční odstupné?

Nárok na odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku máte v případě, že dojde k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem nebo dohodou z důvodu uvedeného v § 52. Jedná se o případ, kdy zaměstnanec nesmí podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutím příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice.

Jak rychle musí zaměstnavatel odstupné vyplatit?

Odstupné vám musí být vyplaceno po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy, pokud se se zaměstnavatelem nedohodnete na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.

Odstupné a daně

„Z odstupného se samozřejmě odvádí záloha na daň z příjmu. Odstupné ale nepodléhá odvodu sociálního a zdravotního pojištění,“ upozornil účetní Martin Klimša.

Dávejte si ale pozor, jak je dohoda sepsána. Pokud je totiž v dohodě například uvedeno, že vám bude vyplacena „odměna“, pak zaměstnavatel musí kromě zálohy na daň z příjmu odvést z této částky jak sociální, tak zdravotní pojištění, to znamená, že propuštěný zaměstnanec dostane méně peněz.