V radě pro systémová rizika zasednou především guvernéři centrálních bank, kteří budou zkoumat finanční a makroekonomická rizika v jednotlivých členských státech EU. Pokud bude mít některá země problémy, varují nejen její představitele, ale i celou Evropskou unii. Ta se potom může odhodlat konkrétnímu členskému státu pomoci a zabránit rozšíření krize i do okolních zemí.
Analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek:
„Dnešní dohoda neznamená žádný průlom v regulaci finančních trhů. Její význam vidím snad jen v tom, že v případě nerovnovážného vývoje finančního trhu kdekoliv v rámci EU přijde formalizované varování, které tudíž bude mít větší vážnost, než kdyby o problémech jen prosakovaly dílčí zprávy neoficiální cestou.“
Vznik rady pro systémová rizika je ovšem jen prvním krokem v reformě dozoru nad finančními trhy. Ta má celkem dva kroky. První z nich je právě reforma makroekonomického dohledu, která stojí na vzniku Evropské rady pro systémová rizika. Dohoda na druhém kroku, kterou je reforma mikrodohledu, bude ovšem daleko obtížnější, protože některé členské státy k ní stále mají výhrady.
