Zdeněk Stropek, akademický sochař a tatér, vlastní jedno z nejstarších tetovacích studií v České republice. V roce 1991 se inspiroval v USA, kdy mu Američané vyvrátili mýtus, že kdo má tetování, je kriminálník. Takové bylo všeobecné povědomí v Česku před revolucí. Pan Stropek vzpomíná, že pro zkušenosti tenkrát musel jezdit do Anglie, Holandska nebo Německa. Vybavení nakupoval v Londýně a pak ho tady zkoušel přímo na zákaznících. Hodně znalostí v oboru také získal na tetovacích festivalech.
Ani krize nezmenšuje chuť zákazníků nechat se potetovat. Studio pana Stropka tak významný úbytek zákazníků nezaznamenalo. Už 17 let tak funguje bez větších problémů a nemá ve svém oboru v podstatě žádnou konkurenci.
Reportáž Barbory Kladivové
Naopak salónům, kam si zákazníci chodí pro malování hennou, krize klientelu zredukovala. Hlavně si je totiž objednávají firmy, aby své zaměstnance pobavily na firemních večírcích a rautech. Ty ale krize postihla a na takové radovánky peníze nemají. Některé salóny situaci řeší rozšířením svých služeb. Například Rafan, který začal hennou v Čechách malovat jako první, poskytuje i kurzy této formy ozdoby těla, a navíc prodává i specializované oblečení pro potetované. Podobně je na tom v současnosti i bodypainting.
