Žebříček hodnotí země z hlediska deseti aspektů, zejména dodržování vlastnických práv, regulace mezd a cen, vládních zásahů či obchodních bariér. Česká republika postoupila nahoru z loňského 36. až 37. místa, na němž byla spolu se Slovenskem. V hodnocení získala 69,8 bodu, o 0,4 bodu více než loni, zatímco Slovensko si polepšilo jen o 0,3 bodu. Spolu s USA se kvůli masivním vládním zásahům do ekonomiky za finanční krize a hospodářské recese prudce propadlo i hodnocení Británie. Ta vypadla z první desítky, kde ji nahradilo Chile, zdaleka nejsvobodnější latinskoamerická ekonomika.
Pořadí zemí podle indexu ekonomické svobody:
1. Hongkong
2. Singapur
3. Austrálie
4. Nový Zéland
5. Irsko
6. Švýcarsko
7. Kanada
8. USA
9. Dánsko
10. Chile
Výrazné zhoršení zaznamenala i Čína. Propad ekonomické svobody však nebyl zdaleka všeobecný, jak by se vzhledem ke zvýšené tendenci vlády zasahovat během krize mohlo čekat. Hodnocení téměř poloviny zemí se naopak zlepšilo - patrné to bylo například u Polska, Německa a dokonce i u Francie, která je ovšem vzhledem k zakořeněnému vládnímu intervencionismu a protekcionismu až na 64. místě.
Spojené státy předstihla v ekonomické svobodě i Kanada
Průměrné skóre indexu se díky tomu letos snížilo jen o 0,1 bodu. Indexu vévodí čtyři asijsko-tichomořské ekonomiky - kromě Hongkongu jsou to Singapur, Austrálie a Nový Zéland. Následuje Irsko, Švýcarsko, zatímco Spojené státy předstihla v ekonomické svobodě dokonce už i Kanada.
