Bidenova zpráva uvádí, že stimul na celém území Spojených států zachránil anebo vytvořil zhruba dva miliony pracovních míst. Nejvíce jich vládní podpora ekonomiky zachránila anebo vytvořila v Kalifornii, a to 256 tisíc. Postupně se prý díky stimulu také daří zpomalovat tempo úbytku pracovních míst. Zatímco loni v lednu jich americká ekonomika ztratila 779 tisíc, letos v lednu jich bylo 20 tisíc.
K růstu hrubého domácího produktu USA záchranný balíček za celý rok 2009 přispěl dvěma procentními body. Ve druhém čtvrtletí to přitom byl nárůst o dva až tři procentní body, ve třetím tři až čtyři procentní body a v posledních třech měsících roku půl procentního bodu až tři procentní body. V posledním čtvrtletí loňského roku americká ekonomika rostla o 5,7 procenta, za celý rok ale klesla o 2,4 procenta.
Složení záchranného balíčku
- Daňové úlevy pro občany a firmy – 288 miliard dolarů
- Výdaje na zdravotnictví - 147,7 miliardy dolarů
- Výdaje na vzdělání - 90,9 miliardy dolarů
- Výdaje na sociální podporu - 82,5 miliardy dolarů
- Investice do infrastruktury - 80,9 miliardy dolarů
- Investice do energetiky - 61,3 miliardy dolarů
- Podpora bydlení, vědy a výdaje na další účely - 35,7 miliardy dolarů
Republikáni: Balíček příliš nepomohl
Podle demokratů stimul, který je nejdražším zákonem v americké historii, výrazně zlepšil stav hospodářství, jež se propadlo do největších problémů od konce druhé světové války. Republikáni ale namítají, že statistiky Bílého domu o zachráněných místech jsou pochybné a neprůhledné.
„Od podpisu zákona na podporu ekonomiky jsme přišli o 2,8 milionu pracovních míst,“ uvedla nedávno republikánská strana na svých stránkách. Zákon je tak podle ní nezodpovědným utrácením a fiaskem, což dokládá vysoká nezaměstnanost. Míra lidí bez práce se již delší dobu drží u hranice deseti procent. V lednu nicméně klesla na 9,7 procenta.
