Benešovy dekrety, které umožnily odsun části občanů bývalého Československa po druhé světové válce, jsou součástí slovenského právního řádu, podle Fica jsou „nezrušitelné“. „Když budeme cítit, že jedna krajina, která je nástupnickou krajinou Československé republiky, si vyjednala výjimku ve vztahu k Benešovým dekretům, tak pro nás jsou Benešovy dekrety tak důležitou součástí právního řádu, že nemůžeme dopustit, aby nastala jakákoliv právní nejistota na Slovensku,“ řekl Fico. "Myslím, že to je logické, protože dekrety prezidenta republiky Beneše se týkaly také Slovenska, takže jestli řeknou Češi a, tak Slováci musí říct b, protože to c d už řekli také Rakušané a Maďaři," komentoval to Paroubek.
Výjimkou z listiny základních práv EU, která je součástí Lisabonské smlouvy, podmínil Klaus svůj podpis Lisabonské smlouvy. Podle něj by listina mohla dekrety prolomit a otevřít cestu k majetkovým nárokům sudetských Němců. Většina českých politiků ale tento Klausův názor nesdílí.
Reportáž Zuzany Tvarůžkové, vstup Olgy Bakové
Politologové: Fico chce získat body před volbami
Slovensko Lisabonskou smlouvu už má na rozdíl od Česka schválenou. Tamní politici se zatím k prohlášení premiéra Fica nevyjádřili. Politologové soudí, že Ficův výrok je namířen spíše k nacionalisticky orientovaným Slovákům než k Evropské unii. Příští rok totiž budou na Slovensku volby a Fico by jako „ochránce národních zájmů“ mohl získat body navíc. Na druhou stranu by podle analytiků tak jednal každý, kdo by v tuto chvíli byl slovenským premiérem, ať už by příslušel k jakékoliv straně z politického spektra - s výjimkou zástupce maďarské menšiny. „Zdá se, že prezident Klaus a premiér Fico chtějí Evropě ukázat, že Benešovy dekrety nejsou uzavřená věc. My neprotestujeme,“ řekl ČT Pál Csáky (SMK).
Česko je poslední zemí unie, která zatím smlouvu neratifikovala. Klaus čeká na verdikt Ústavního soudu, který na základě stížnosti senátorů z řad ODS posuzuje, zda je smlouva v souladu s českou ústavou. Soud bude jednat o smlouvě 27. října.
